Napětí kolem výdajů na obranu se dostane do centra pozornosti během čtvrtečního mimořádného zasedání vedoucích představitelů EU.
Čtvrteční mimořádná schůzka vedoucích představitelů EU, na níž se bude řešit, jak posílit evropskou bezpečnost, by měla být v souvislosti s hrozícím vojenským odchodem prezidenta Spojených států Donalda Trumpa z kontinentu příležitostí ukázat jednotu. Místo toho to však vypadá, že se schyluje k převzetí moci, uvedl web Politico.
Hlavní města jednotlivých států se obávají, že předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová využije této krize k rozšíření pravomocí Bruselu do nových oblastí a posílení svého vlivu vůči národním vládám.
Během pandemie covid-19 odsunula země na vedlejší kolej, aby jejich jménem nakoupila vakcíny, a na začátku války na Ukrajině se ujala vedení v otázce sankcí vůči Rusku a dodávek zbraní pro Kyjev. Tento centralizující přístup jí vysloužil přezdívku „královna Uršula“.
Vedoucí představitelé EU nechtějí, aby se to v tak citlivé otázce, jako jsou výdaje na obranu, opakovalo.
„Obrana je stále do značné míry také národní odpovědností,“ vysvětlil minulý týden jeden z vysokých diplomatů EU nesouhlas své země s peněžním fondem na obranu, který by spravovala Komise. Stejně jako ostatním v tomto příběhu jim byla poskytnuta anonymita, aby mohli hovořit o citlivém tématu.
Především země jako Polsko a Finsko chtějí obranu ochránit před pokusem Komise o nadměrné zásahy. „Polsko má jasnou představu o tom, že to chce dělat mimo Komisi,“ řekl druhý diplomat EU z jiné země.
Dodali však, že tyto vznešené argumenty jsou ve skutečnosti „fíkovým listem, který má zakrýt citlivější otázky, jako například to, že členské státy nechtějí, aby jim někdo zvenčí říkal, co mají dělat“.
Další podrobnosti se dočtete zde v angličtině.