Německo poprvé od roku 1945 slibuje, že bude rozvíjet armádu, která dokáže bránit jak vlastní území, tak území spojenců.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz uzavřel koaliční dohodu, která umožňuje neomezené výdaje na obranu Německa. Cílem je posílit armádu proti hrozbám ze strany Vladimira Putina bez závislosti na podpoře USA, napsala agentura Bloomberg.
Tato skutečnost znamená významnou změnu v německé obranné strategii, včetně stálého fondu, nové Národní bezpečnostní rady i závazků vůči NATO. Německo plánuje posílit své kybernetické a zpravodajské schopnosti a zlepšit procesy zadávání veřejných zakázek s EU. Poprvé od roku 1945 slíbilo, že bude rozvíjet armádu, která dokáže bránit jak vlastní území, tak území spojenců.
Úkol, který má Německo před sebou, je však náročný. Německý obranný systém brzdí byrokracie a roztříštěnost. Mnohé modernizační snahy se opožďují a znepokojivá rozhodnutí, jako například prodej podílu přístavu v Hamburgu čínským investorům, vyvolávají pochybnosti o připravenosti země na geopolitické hrozby. Mladší generace Němců navíc projevují vůči zbrojení skepsi.
Vzhledem k varování před možnými přípravami Ruska na válku do roku 2029 čelí vládní koalice naléhavým požadavkům, aby svoje cíle převedla do realizovatelné podoby. Klíčové detaily týkající se velikosti Bundeswehru, branné povinnosti a výdajů na obranu zůstávají nedořešeny, což komplikuje schopnost Německa účinně nasadit vojáky, zejména s ohledem na závazky vůči NATO.
Bundeswehr se od roku 2011, kdy byla zrušena povinná vojenská služba, potýká s problémy při náboru vojáků. Na konci roku 2024 mělo Německo přibližně 181 000 vojáků, což je oproti předchozímu roku mírný pokles.
Navzdory radám odborníků vládní koalice prozatím vyloučila znovuzavedení branné povinnosti. Odpor veřejnosti k válce by mohl brzdit náborové úsilí, neboť nedávný průzkum ukázal, že pouze jeden ze šesti Němců a pouhých 9 % mladých dospělých by bylo ochotno bojovat za svou zemi v době vážného ohrožení. Ovšem někteří občané motivovaní praktickými důvody a situací na Ukrajině se rozhodli narukovat do vojenské zálohy, Bloomberg uvádí příklad třicetiletého podnikatele Dennise. Uvědomuje si rizika, ale cítí potřebu přispět své zemi: „Samozřejmě vím, že bych mohl zemřít – ale někdo to udělat musí,“ řekl. „Mám tady dům a rodinu, takže bych stejně nemohl odejít. Mohl bych se tedy stát užitečným.“
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.