Navzdory rostoucímu mezinárodnímu napětí a výhrůžkám ze strany Spojených států se Írán hodlá dál účastnit jednání o svém jaderném programu.
Prezident Masúd Pezeškján v sobotu ujistil, že Írán nebude ustupovat ze svých zásad ani dosažených výsledků. Ve svém projevu, který odvysílala státní televize, zdůraznil, že jeho země se nebrání vyjednávání, ale nenechá se zastrašit. „Neusilujeme o konflikt, ale nenecháme se zastrašit žádnými výhrůžkami,“ prohlásil během vystoupení před příslušníky námořnictva. Podle něj se Írán nevzdá svých „základních a neodňatelných práv“ a bude i nadále chránit své úspěchy v oblasti obrany, vědy i jaderného výzkumu. Vyjednávání mezi Teheránem a Washingtonem údajně pokročila do fáze odborných konzultací, během nichž se řeší konkrétní podmínky případné dohody. Nejvíce sporným bodem nadále zůstává íránský program na obohacování uranu. Írán si trvá na právu pokračovat v této činnosti, zatímco Spojené státy – zejména za vlády Donalda Trumpa – požadují její úplné ukončení.Trump během své návštěvy Blízkého východu znovu pohrozil možností vojenské akce, pokud k dohodě nedojde. Uvedl, že Íránu byla předložena konkrétní nabídka, jejíž obsah však zůstal nezveřejněn. Opětovně zdůraznil, že Íránu nesmí být nikdy umožněno získat jadernou zbraň, a to i přesto, že americké zpravodajské služby aktuálně neuvádějí žádné důkazy o tom, že by Teherán aktivně pracoval na jejím vývoji.
Napjaté vztahy mezi Teheránem a Washingtonem eskalovaly především po roce 2018, kdy americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa jednostranně odstoupila od mezinárodní jaderné dohody uzavřené v roce 2015 a obnovila sankce vůči Íránu. V reakci na to také Teherán postupně rozšířil své jaderné aktivity nad rámec původních dohod. Napětí v regionu zůstává vysoké i kvůli postoji Izraele, který v minulosti opakovaně pohrozil preventivním zásahem proti íránským jaderným zařízením, pokud by vyhodnotil situaci jako přímé ohrožení své bezpečnosti. Atmosféru dále vyostřuje pokračující konflikt v Pásmu Gazy, kde Izrael bojuje proti hnutí Hamás, což posiluje nepřátelství mezi Teheránem a Tel Avivem. Mohammad Eslámí, předseda Íránské organizace pro atomovou energii, zdůraznil, že jaderný program jeho země má čistě civilní účel a probíhá pod nepřetržitým dohledem Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Uvedl též, že během roku 2024 íránská zařízení podstoupila přes 450 inspekcí, což představuje přibližně 25 % všech kontrol provedených agenturou po celém světě. Reakcí na nedávné prohlášení Donalda Trumpa, který při návštěvě Blízkého východu mluvil o míru prostřednictvím síly, byl pak tvrdý výstup íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Podle něj bývalý americký prezident lže, když tvrdí, že usiluje o mír a ve skutečnosti podporuje válečné operace a krveprolití, především v Gaze. Chameneí Spojené státy rovněž obvinil z dodávek těžké munice Izraeli, která je údajně nasazována proti civilistům v Pásmu Gazy, Libanonu a dalších oblastech. Chameneí označil Izrael za „centrum válek, korupce a nestability“ a prohlásil, že „sionistický režim je zhoubným nádorem, který musí být odstraněn – a bude odstraněn“. Na závěr vyzval k úplnému stažení amerických sil z regionu s tím, že éra závislosti na Spojených státech skončila a že „regionální národy brzy donutí USA k odchodu“.