EU nyní může využívat zdroje NATO pro operace jen se souhlasem NATO, v oblasti krizového řízení je značně omezená.
Vojenští poradci EU se domnívají, že obranné dohody bloku s NATO by měly být revidovány z důvodu zvýšených výdajů na zbrojení, jak vyplývá z interního dokumentu, který získal server Euractiv. Vojenský výbor EU (EUMC) navrhl, že revize dohody Berlin Plus by mohla posílit evropskou obranu zlepšením koordinace s NATO během krizí.
Vojenský výbor EU se skládá z vysokých vojenských představitelů všech 27 členských států EU a v současné době jej vede rakouský generál Robert Brieger, který brzy předá vedení irskému generálporučíkovi Seánu Clancymu. Evropské země čelí tlaku na posílení svých vojenských kapacit v reakci na hrozbu ze strany Ruska a měnící se vojenské zaměření USA spojené s návratem Donalda Trumpa do Bílého domu. Trumpův návrat totiž vedl ke kritice evropských spojenců za to, že se spoléhají na vojenskou podporu USA.
Dohoda Berlin Plus byla uzavřena v roce 2003, stanoví pravidla spolupráce mezi EU a NATO a umožňuje EU využívat operační zdroje NATO, pouze však se souhlasem NATO. Bez tohoto přístupu postrádá EU klíčovou infrastrukturu v oblasti krizového řízení. Tlak na přehodnocení dohody Berlin Plus je v souladu s cílem EU reagovat na bezpečnostní hrozby nezávisle, zejména pokud se společné reakce rozhodnou nezúčastnit mocnosti NATO (především USA nebo Turecko).
Doporučení vojenských poradců je součástí širší diskuse v dokumentu s názvem „Evropská obranná připravenost 2030 – vojensko-strategická spolupráce EUMC“, který zdůrazňuje potřebu Evropy definovat svůj vlastní příspěvek k obraně. Dokument zdůrazňuje význam NATO a zároveň poukazuje na to, že síly EU jsou při významných operacích silně závislé na prostředcích NATO, což naznačuje, že současné dohody mohou bránit účinné koordinaci.
V uplynulých třech letech EU financovala společné nákupy zbraní, zvýšila obrannou výrobu a dodala zbraně Ukrajině. Zřídila jednotky rychlého nasazení o 5 000 vojáků, ačkoliv důraz na vojenské operace mimo Evropu se snížil. Vojenské vedení EU nyní usiluje o vyjasnění vzájemné obranné spolupráce podle článku 42, odst. 7 Smlouvy o Evropské unii. Francie se na tuto klauzuli odvolala po teroristických útocích v roce 2015, Řecko se jí dovolávalo ve sporech s Tureckem, ale není jasné, jak by EU postupovala, pokud by byly aktivovány jak článek 42, odst. 7 („solidární klausule“, vzájemná pomoc v případě napadení státu EU zvenčí), tak článek 5 Severoatlantické smlouvy (kolektivní obrana, neplatí pro konflikty mezi státy NATO). K vyřešení této otázky navrhuje Vojenský výbor EU „krizový protokol“ s NATO.