V otevřeném dopise z počátku června 2025 apeluje 55 bývalých diplomatů na švýcarskou vládu, aby porušila neutralitu a zaujala jednoznačný postoj vůči izraelské vojenské operaci v Gaze.
Švýcarská neutralita má hluboké historické kořeny, sahající až do roku 1815, kdy byla formálně uznána Vídeňským kongresem. Během 20. století se stala jedním z pilířů národní identity a mezinárodní důvěryhodnosti Švýcarska. Země se po celá desetiletí profilovala jako zprostředkovatel míru, hostitel diplomatických jednání a ochránce mezinárodního humanitárního práva, kdy sídlo Červeného kříže a řady agentur OSN v Ženevě tuto roli dlouhodobě potvrzuje. Debata o budoucnosti švýcarské neutrality se otevřela již například během války na Ukrajině, kdy Švýcarsko poprvé po desetiletích přijalo některé sankce proti Rusku, což vedlo k vnitropolitickým sporům o redefinici neutrality. Napětí mezi principem neutrality a dodržováním mezinárodního práva navíc získává novou intenzitu v současném kontextu izraelsko-palestinského konfliktu. Kritici upozorňují, že striktní lpění na neutralitě může vést k pasivitě vůči porušování lidských práv, což může být interpretováno jako tichý souhlas.
Kritika oficiální švýcarské zahraniční politiky se obrací proti tomu, co signatáři označují jako „pasivitu“ a „morální selhání“. Bývalí diplomaté tvrdí, že mlčení k údajným válečným zločinům v Gaze nelze vydávat za neutralitu, ale že jde o „politickou nečinnost, která podrývá morální autoritu Švýcarska jako humanitárního aktéra“. Signatáři upozorňují, že bez aktivního postoje riskuje Švýcarsko ztrátu svého postavení jako respektovaného hráče v oblasti lidských práv, humanitární pomoci a mezinárodního zprostředkování. To pak podle nich podrývá důvěryhodnost Švýcarska v očích globálního Jihu, ale i mezi partnery v OSN. Zásadní otázka, kterou otevřený dopis implikuje, zní: Má být Švýcarsko nadále neutrální tváří v tvář masivnímu porušování mezinárodního humanitárního práva, nebo je třeba neutralitu předefinovat? Odpověď na tuto otázku bude klíčová nejen pro švýcarskou zahraniční politiku, ale i pro dlouhodobou legitimitu Švýcarska jako globálního morálního arbitra.