Útoky na náboženské komunity, nefunkční bezpečnostní složky a beztrestnost ozbrojených skupin prohlubují v Nigérii pocit, že stát své občany nedokáže ochránit.
Podle expertů OSN nefungování bezpečnostních institucí a přetrvávající útoky vedou některé oběti k přesvědčení, že čelí systematickému pronásledování nebo dokonce genocidě. Skutečnost je však ještě složitější. Nigérie se už řadu let potýká s jednou z nejkomplexnějších bezpečnostních krizí na africkém kontinentu. Země s více než 230 miliony obyvatel čelí souběžně několika konfliktům, od džihádistického povstání na severovýchodě přes útoky ozbrojených gangů, až po krvavé střety mezi zemědělci a pastevci ve střední části země.Právě propojení těchto krizí vytváří prostředí, v němž se násilí stává každodenní realitou a důvěra veřejnosti ve státní instituce rychle klesá.Zvláštní zpravodajka Organizace spojených národů pro svobodu náboženského vyznání Nazila Ghanea po dvoutýdenní misi v Nigérii upozornila, že opakované útoky na náboženské představitele a místa bohoslužeb, nedostatečné vyšetřování a minimální počet potrestaných pachatelů posilují mezi oběťmi přesvědčení, že jsou terčem cílené perzekuce.Podle ní nelze ignorovat skutečnost, že mnoho postižených komunit začíná používat termíny jako „pronásledování“ nebo „genocida“. Důvodem však není pouze samotné násilí, ale především pocit, že stát selhává v zajištění spravedlnosti.
Nigérie bývá často popisována jako země rozdělená mezi převážně muslimský sever a převážně křesťanský jih. Takové zjednodušení však podle odborníků nevystihuje skutečnou povahu konfliktů.Náboženská identita sice hraje významnou roli, ale jen zřídka představuje jedinou příčinu násilí. V centrálních státech, zejména v oblasti Plateau, Benue nebo Kaduna, se dlouhodobě střetávají usedlí zemědělci s kočovnými pastevci. Hlavními zdroji napětí jsou spor o půdu, přístup k vodě, klimatické změny, populační růst a ekonomická nejistota.Protože zemědělské komunity bývají častěji křesťanské a pastevecké skupiny zpravidla muslimské, získávají konflikty snadno náboženský rozměr. To však neznamená, že jejich podstata je primárně náboženská.Podobně komplikovaná je situace na severovýchodě země, kde už více než patnáct let operují džihádistické organizace Boko Haram a Islámský stát v provincii Západní Afrika (ISWAP). Tyto skupiny útočí na kostely, mešity, školy i civilní infrastrukturu a jejich oběťmi jsou křesťané i muslimové.
Debata o tom, zda násilí v Nigérii představuje genocidu, se v posledních letech stala předmětem mezinárodních politických sporů.Silnou odezvu vyvolala zejména vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně hovořil o „genocidě křesťanů“. Tato rétorika vyvolala napětí ve vztazích mezi Washingtonem a Abujou, neboť nigerijská vláda podobná obvinění odmítá.Na tvrzení o systematickém vyhlazování křesťanů dlouhodobě upozorňují i některé konzervativní organizace ve Spojených státech a Evropě. Podle řady bezpečnostních analytiků však takové interpretace opomíjejí složitost situace.Výzkumníci upozorňují, že terčem útoků se pravidelně stávají i muslimské komunity a že motivace ozbrojených skupin bývá často ekonomická, etnická nebo územní.
Z právního hlediska je navíc označení genocida spojeno s nutností prokázat úmysl zničit konkrétní etnickou, náboženskou nebo národní skupinu. Právě tento prvek – prokazatelný záměr – zatím podle expertů chybí.Zástupci OSN během své mise nenašli důkazy o tom, že by nigerijský stát systematicky podporoval likvidaci některé náboženské komunity nebo k ní přímo vyzýval.To však neznamená, že situace není alarmující.„Pokud se útoky opakují a pachatelé zůstávají nepotrestáni, oběti přirozeně získávají pocit, že jsou terčem cíleného násilí,“ upozorňují odborníci na mezinárodní právo.Klíčovým problémem země pak zůstává slabá vymahatelnost práva.
Nigerijské bezpečnostní složky čelí dlouhodobě kritice kvůli nedostatku personálu, korupci, pomalým reakcím i nedostatečné koordinaci. V odlehlých regionech často chybí základní infrastruktura a státní moc zde fakticky nahrazují místní milice nebo ozbrojené skupiny.Výsledkem je začarovaný kruh, kdy komunity, které ztrácejí důvěru ve stát, začínají organizovat vlastní obranu. Odvetné útoky následně prohlubují etnické i náboženské rozdělení a vytvářejí nové příležitosti pro radikalizaci.Podle bezpečnostních expertů představuje právě beztrestnost jeden z hlavních důvodů, proč se konflikty v Nigérii nedaří dlouhodobě řešit.Nigérie je nejlidnatější zemí Afriky, největší ekonomikou subsaharského regionu a významným producentem ropy. Její stabilita má zásadní význam pro celý západní kontinent.Pokud se vládě nepodaří zlepšit bezpečnostní situaci, obnovit důvěru v justici a posílit ochranu civilistů, hrozí další prohlubování problémů.
Zpráva expertů OSN zároveň připomíná, že zjednodušené vysvětlování nigerijské krize jako střetu křesťanů a muslimů může být kontraproduktivní. Přestože náboženská identita často ovlivňuje vnímání konfliktu, jeho kořeny leží hlouběji – v chudobě, soupeření o zdroje, klimatických změnách a slabosti státních institucí.Právě schopnost nigerijského státu obnovit důvěru v právo a zajistit spravedlnost pro oběti proto rozhodne o tom, zda se země dokáže vymanit z cyklu násilí, nebo zda budou hlasy hovořící o pronásledování a genocidě sílit.