V důsledku nových čínských regulací čelí světové automobilky vážnému narušení dodavatelských řetězců, což se projevuje ve zpoždění výroby, odstávkách továren a zvyšování nákladů.
V dubnu 2025 zavedla Čína nová a přísná omezení na vývoz vzácných zemin a na jejich deriváty, zejména jde o kovy vzácných zemin jako neodym, praseodym a dysprosium, ze kterých jsou vyráběny permanentní magnety. Tyto materiály jsou naprosto klíčové pro výrobu elektromotorů, automatizačních systémů, větrných turbín, ale i moderních obranných technologií. Čínské ministerstvo obchodu nyní vyžaduje, aby každá vývozní žádost pro tyto materiály prošla zvláštním povolovacím procesem. Ten je ovšem výrazně zpomalený a postrádá transparentnost. EU zoufale naléhá na Čínu, aby uvolnila omezení týkající se vzácných zemin, především výrobci automobilů začínají nová opatření výrazně pociťovat. Počet žádostí od zahraničních firem se totiž pohybuje ve stovkách, ale schváleno bylo zatím jen přibližně 25 % z nich. Navzdory tomu, že Peking zdvojnásobil počet úředníků zabývajících se těmito žádostmi, proces zůstává neprůhledný a podle médií je i silně politicky ovlivněný. Dopady na evropský a severoamerický automobilový průmysl začínají být velmi citelné. V Evropě hlásí problémy prakticky všichni hlavní dodavatelé komponentů pro elektromobilitu. Němečtí a francouzští výrobci elektromotorů hlásí zpoždění v dodávkách, japonská automobilka Suzuki musela dočasně zastavit výrobu svého populárního modelu Swift kvůli chybějícím magnetům. Americká automobilka Ford byla nucena uzavřít závod v Chicagu, kde vyrábí model Explorer, což ovlivnilo stovky pracovníků a dodavatelů v regionu.
Asociace evropských dodavatelů automobilového průmyslu (CLEPA) varovala, že situace by se mohla dále zhoršit, pokud se neobnoví stabilní tok surovin. Generální tajemník CLEPA Benjamin Krieger ve svém prohlášení vyzval k urychlenému politickému řešení, které by zajistilo férový a předvídatelný vývozní režim ze strany Číny. Dodal, že současný stav odhaluje závažnou strukturální závislost evropského průmyslu na čínských zdrojích a apeloval na diverzifikaci dodavatelských tras. Omezení byla vykládána jako reakce na americká cla a omezení týkající se vývozu polovodičů a pokročilých technologií do Číny. Americký prezident Donald Trump označil čínské kroky za vážné porušení dohod přijatých na půdě Světové obchodní organizace a apeloval na další ekonomická protiopatření. Zazněly také hlasy volající po přemístění výroby strategických surovin do zemí spojených států a jejich spojenců. Země také začínají hledat alternativní zdroje surovin v zemích mimo Čínu. V rámci evropské surovinové strategie byly kupříkladu vytipovány desítky potenciálních projektů v Africe, Latinské Americe a v severských státech, které mají za cíl snížit jednostrannou závislost na čínském trhu. Omezení vývozu vzácných zemin tak poukázala na slabá místa globalizovaného hospodářství. Pro evropské i světové hráče bude nyní klíčové, jak rychle dokážou reagovat – a zda se jim podaří budovat odolnější a udržitelnější surovinové řetězce. Jasné je jen jedno: geopolitika se stále více promítá do technologií a výroby, a průmysl se tomu bude muset přizpůsobit.