Napětí mezi Izraelem a Íránem dosahuje nových výšin, přičemž Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa sehrávají stále viditelnější roli.
Dějiny se opakují? Některá média upozorňují na zásah USA a Velké Británie do vnitřní politiky Íránu v roce 1953, kdy byl svržen tehdejší demokraticky zvolený premiér Mohammad Mosaddegh. Jeho snaha o znárodnění íránských ropných zdrojů tenkrát ohrozila zájmy britské Anglo-Iranian Oil Company (dnešní BP) a vyvolala obavy z posunu Íránu směrem k sovětskému vlivu během vrcholící studené války. Spojené státy a Spojené království pak v reakci spustily tajnou operaci pod názvem Ajax, v rámci které financovaly protesty a šířily protestní nálady proti Mosaddeghovi, což otevřelo cestu pro autoritářskou vládu šáha Mohammada Rezy Pahlavího. Ten poté s podporou Západu vládl až do roku 1979. Tento zásah je v Íránu i v části rozvojového světa dodnes vnímán jako jasný důkaz, že Západu více než o demokracii šlo tehdy o kontrolu přírodních zdrojů. Události z roku 1953 i následná islámská revoluce z roku 1979 ukazují, že snaha o vnější zásahy do íránské politiky může mít dlouhodobé a nepředvídatelné následky. Poučily se Spojené státy?
Podle některých médií se současná americká politika vůči Íránu formuluje v podobném duchu jako v historii. Prezident Trump v posledních dnech vystupuje s výhrůžkami adresovanými íránskému nejvyššímu vůdci Alímu Chameneímu, veřejně deklaruje, že je „snadným cílem“. K této linii se přidává i izraelská vláda, která aktuálně vede vojenskou operaci nazvanou „Vycházející lev“ (Operation Rising Lion). Téma zásahu v Íránu není v americké politice jednoznačné. A přestože Trump veřejně trvá na úplné „kapitulaci“ Teheránu, vnitropolitická debata odhaluje rozdílné názory na legitimitu takového kroku i jeho možné důsledky i v rámci USA. Zatímco Trump deklaruje pevný postoj vůči Teheránu, část jeho dřívějších spojenců – jako komentátor Tucker Carlson či bývalý poradce Steve Bannon – kritizuje možnost vojenského zásahu jako neospravedlnitelný pokus o změnu režimu, nikoli pouze o omezení jaderné hrozby. Carlson na Bannonově podcastu například zpochybnil samotnou premisu, že Íránci jsou „nepřátelé“ Západu.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.