Ostrá fáze předvolební kampaně teprve přijde, jiskří to ale už teď, píše Milan Daniel.
Uskupení kolem SPD šlo po spojení alternativní pravice v preferencích skokem nahoru, na levé straně to vypadalo na nudu a v lepším případě zisk několika umrněných mandátů.
Příklad SPD a synergický efekt, jehož spojením s ambiciózními straničkami dosáhlo, však možná na poslední chvíli inspiroval i ty činitele sociální demokracie, kteří seznali, že sami nejsou nic. Rozhodnutí podpořit Stačilo! vstupem na jeho kandidátky udělalo radost velké části konzervativní levice. Znamená výraznou podporu ze strany té části elektorátu, která sice vyznávala podobné programové cíle, ale zdráhala se zpochybnit členství v EU a NATO. To, zdá se, nyní tolik nevadí. Možná proto, že obě instituce dávají stále zřetelněji najevo, co jsou ve skutečnosti zač.
Příznačný je křik ze strany nejen mainstreamových médií, ale i některých režimem zabezpečených činitelů SOCDEM, kteří vykřikují o fierlingerovské zradě. Předchozí krach jednání mezi Stačilo! a SOCDEM si pochvalovali se zřetelným uspokojením z toho, že to „komunistům“ ubere hlasy. Nyní hrozí opak.
Radost naopak nemají vůdci levicově orientovaných spolků, jimž bylo Stačilo! z různých důvodů málo košer a znamenalo pro ně nevítanou konkurenci. Nebo bylo perspektivně málo výnosné?
Dosáhnout plošnou kontaktní kampaní spojenou s aktivitou na sociálních sítích na 1,5 procenta volebního zisku (a třiceti milionů státního příspěvku za 4 roky) je nejen pro po uši zadluženého lídra (a jeho společníky) slušná motivace.
Dokud tito příštipkáři trousí na adresu Stačilo! pouze jedovaté sliny, mainstream si jen tiše libuje. Jen ať se žerou! Horší by bylo, kdyby si voliči těchto Mesiášů jasně uvědomili, že svou volbou uberou sílu té levici, která má potenciál něco skutečně změnit.
Do voleb zbývá čtvrt roku. Stále je čas na to, aby nejen levicoví voliči, ale i ti, kteří aspirují na jejich mluvčí, došli k závěru, že bez jednoty síly nedosáhnou a o jednotlivostech se mohou bavit až když prosadí to zásadní. Osobní zájmy musí jít stranou, důležité jsou ty společné.
Stačilo! je podle Katky Konečné stále otevřené všem, kteří chtějí změnu sociální situace zaměstnanců, důchodců a dalších nízkopříjmových skupin, jsou proti drahotě, vyvádění zisků do zahraničí a samozřejmě pro suverénní zahraniční politiku a proti zbrojení a válce.
Dokud se levicová opozice mezi sebou žere, je to pro současnou pozici a „echtlevicové“ škůdce dobré. Ječet začínají tehdy, když myslícím dojde, co je potřeba.