Minulou středu se členské státy NATO rozhodly, že nejpozději od roku 2035 budou každoročně vynakládat pět procent svého hospodářského výkonu na obranu.
Následující den francouzský statistický úřad Insee oznámil, že státní dluh Francie dosáhl 114 % jejího hospodářského výkonu. A hrozí, že výše dluhu druhé největší ekonomiky EU dále poroste vzhledem k běžnému rozpočtovému deficitu, který výrazně přesahuje pět procent, zatímco výdaje na obranu se v současnosti pohybují pouze kolem dvou procent, uvedly noviny Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Shoda rozhodnutí NATO a publikace Insee může být náhodná. Není však náhodou, že Francie je jedním ze států EU, které prosazují společný dluh EU na výdaje na obranu, tzv. obranné dluhopisy. Mnohým pozorovatelům je jasné, že Francie není schopna se sama ani přiblížit pětiprocentnímu cíli. Podle současného zákona o sedmiletém vojenském programu se výdaje na obranu do roku 2030 zvýší jen mírně na 2,3 procenta.
Skupina vedená bývalým ministrem Clémentem Beaunem pro státní think tank France Stratégie spočítala, že jen zvýšení na 3,5 procenta ve stálých cenách by si v roce 2030 vyžádalo 110 miliard eur výdajů, zatímco zákon o vojenském programu počítá „jen“ se 73 miliardami eur. Vzhledem k rozpočtové situaci se takové zvýšení zdá být iluzorní, zejména proto, že se hospodářská situace v poslední době zhoršila více, než se očekávalo. Žádný nový manévrovací prostor není na obzoru.
Ani v Itálii není situace růžová – státní dluh dosahuje přibližně 135 % výkonu ekonomiky. Premiérka Giorgia Meloniová sice přijala pětiprocentní cíl NATO, ale mezi převážně pacifistickým obyvatelstvem panují značné výhrady.
Řím ještě méně než Paříž konkretizuje, jak hodlá cíle NATO dosáhnout. Meloniová dala jasně najevo, že nepředpokládá žádné škrty ve vládních výdajích. Ministr financí Giancarlo Giorgetti však také nechce zvyšovat státní dluh.
Další zemí EU, která má problém vydávat 5 % HDP na obranu, je Španělsko – premiér Pedro Sánchez to pokládá za „nepřiměřené“.
Psali jsme: