Obchodní deficit, hlavní Trumpova obsese, bledne ve srovnání s hlubšími krizemi, kterým Spojené státy čelí doma.
Prezident Donald Trump představuje mezinárodní scénu jako klíčovou oblast své kampaně „Make America Great Again“ (MAGA), zaměřené na obchod, cla a technologické konflikty, uvádí svůj text Bhim Bhurtel. Naznačuje tak, že tyto výzvy jsou zásadní pro úspěch Ameriky, a spojuje je s obchodním deficitem ve výši 918 miliard dolarů v roce 2024. Skutečné výzvy však leží uvnitř země, kde větší hrozbu představují ekonomické a sociální problémy. Řešení těchto domácích problémů je zásadní pro dosažení skutečné národní velikosti a ekonomického růstu, píše autor.
Trumpova administrativa se mylně příliš soustředí na obchodní deficit. Obchodní otázky sice mohou ovlivnit ekonomiku, ale nejsou tak důležité jako skutečné problémy v USA. Obchodní války vedou k vyšším cenám pro spotřebitele a narušují dodavatelské řetězce, izolacionistický přístup může oslabit globální partnerství.
Dvě velké krize, fentanylová a opioidová, a násilí spáchané střelnými zbraněmi, jsou mnohem naléhavější. Opioidová krize v USA má ročně za následek více než 100 000 úmrtí a každý rok stojí více než 2 biliony dolarů kvůli ztrátě produktivity a výdajům na zdravotní péči. Větší investice do prevence a léčby by mohly přinést lepší výsledky než cla.
Násilí spáchané střelnými zbraněmi také představuje významnou ekonomickou zátěž, protože v roce 2023 způsobilo více než 47 000 úmrtí a stálo více než 1 bilion dolarů. Ovlivňuje místní podniky a cestovní ruch, což ukazuje, že k účinnému řešení těchto problémů jsou nezbytná silná politická opatření.
Krize v oblasti bydlení a rostoucí počet bezdomovců poukazují na závažné selhání veřejné politiky, přičemž v lednu 2024 bylo bez domova přibližně 771 480 Američanů. Vysoké ceny bydlení a nedostatek dostupných bytů tento problém ještě zhoršily. Ekonomické náklady bezdomovectví přesahují 350 miliard dolarů ročně, což má dopad na nouzovou zdravotní péči, sociální služby a vymáhání práva a zároveň poukazuje na sociální úpadek.
Deficit federálního rozpočtu, který odráží ztracené ekonomické příležitosti, dosáhl k 31. červenci 2025 téměř 37 bilionů dolarů, přičemž úrokové platby přesáhly 650 miliard dolarů. Kongresový rozpočtový úřad předpovídá, že tento dluh může do roku 2030 dosáhnout 150 % HDP, což ekonomickou stabilitu ohrozí vyššími úrokovými sazbami a pokračující inflací.
V USA také roste příjmová nerovnost – nejbohatší 1 % obyvatel drží 32 % bohatství, zatímco spodních 50 % pouze 2 %. Tato nerovnost stojí ekonomiku více než 500 miliard dolarů ročně, oslabuje střední třídu a především ohrožuje sociální soudržnost. Vyrovnání této propasti by mohlo podpořit ekonomický růst a poptávku.
Dalším problémem je politická polarizace. Polarizace v americké politice postihuje 80 % obyvatelstva a představuje vážný ekonomický problém, který kvůli politické paralýze a nestabilitě stojí ročně přes 200 miliard dolarů. Odvádí také pozornost od podstatných otázek a vede k neproduktivním konfliktům. Skutečný lídr by měl podporovat jednotu prostřednictvím dialogu a inkluzivní politiky.
Klimatická změna je také významným ekonomickým problémem, jen v roce 2023 způsobily klimatické katastrofy škody za 100 miliard dolarů. Celkové roční náklady pak přesahují 500 miliard dolarů, včetně škod na majetku, zemědělských ztrát a krizových opatření. USA zaostávají v přechodu na zelenou energii, což činí udržitelné investice kriticky důležitými pro budoucí konkurenceschopnost.
Kriminalita, která ročně stojí přibližně 2,6 bilionu dolarů, má dopad na policii, právní systémy a zdravotní péči, a zároveň vytváří nejistotu. Investice do vzdělávání a komunitních programů mohou zvýšit bezpečnost a ekonomický růst.
Americký systém zdravotní péče je neefektivní, vynakládá 18 % HDP, tj. 4,5 bilionu dolarů, a přitom dosahuje jednoho z nejhorších výsledků v oblasti zdraví. Více než 50 milionů Američanů není pojištěno, což vede k ročním nákladům ve výši 1 bilionu dolarů na lékařské dluhy a pohotovostní péči. Reforma zdravotní péče směřující k dostupné a kvalitní péči je nezbytná pro zlepšení zdraví a umožní přerozdělení finančních prostředků do produktivnějších ekonomických aktivit.
Rozdíl v dosaženém vzdělání zase ukazuje na rostoucí propast v příjmech a příležitostech mezi těmi, kteří mají vysokoškolské vzdělání, a těmi, kteří ho nemají. Tato situace podle autora zhoršuje ekonomické a sociální rozdíly. Nedostatek kvalifikované pracovní síly omezuje produktivitu a sociální mobilitu, což přispívá k nerovnostem a politickým rozporům. Řešení tohoto rozdílu vyžaduje investice do odborného vzdělávání a dostupného vzdělávání.
Celkové ekonomické škody způsobené deseti domácími krizemi dosahují ročně 8,5 bilionu dolarů. Pokud by je USA důslednou politikou v oblasti kriminality, závislostí, zelené energie a bydlení a správně cílenými investicemi dokázaly snížit na polovinu, mohly by tyto peníze podpořit růst HDP a potenciálně zvýšit ekonomiku o 5–7 %.
Skutečné politické vedení se zaměřuje především na domácí problémy, ne na hypotetické vnější hrozby.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.