Financial Times. Průzkum ukázal, že banky se pokoušely 20 % korporátních klientů zpoplatnit držení vkladů.
Téměř jedna z pěti německých firem má tu zkušenost, že se její banka pokusila ji účtovat záporné úrokové sazby – což by znamenalo, že by bance platily za to, že jejich peníze udržuje ve vkladech. Ifo, mnichovský think-tank přišel s tímto výzkumem a ukázal tak dopad politiky ECB na firemní sektor v Německu.
Banky proti záporným úrokovým sazbám protestovaly, neboť jim tato politika snižuje ziskové marže a v některých případech se snaží přenést záporné sazby na své klienty.
Ale jen jedna z deseti firem nakonec platila, protože mnoho z nich, které se s takovou „výhrůžkou“ setkaly, přeměnily peníze v jiné finanční aktivum, nebo změnily banku.
Banky po celé Eurozóně jsou nucené platit ECB 0,4 % na depozita, která drží u národní centrální banky, což je v případě Německa Bundesbanka. ECB snížila sazbu pod nulu před třemi roky, snažila se tím posílit růst a podpořit půjčování. Především v Německu vyvolala tato politika velké kontroverze, protože zrovna její ekonomika asi takovýto stimul nepotřebovala.
Praxe, která tlačila na korporátní klienty, aby platily za své vklady, byla rozšířená především u velkých firem. Jenže jsou tu i opačné signály, neboť 11 % firem uvedlo, že hrozba negativních sazeb je motivovala ke zvýšení investic. Polovina firem, která čelila hrozbě záporných úrokových sazeb, začala s bankou vyjednávat, třetina odešla k jiné bance. 30 % firem koupily jiná aktiva, nebo splatily dluhy a 29 % změnilo uložení peněz uvnitř firmy. Fyzické osoby negativním úrokovým sazbám spíše nečelily.