Krátkodobý fiskální multiplikátor zvýšení vojenských výdajů v Německu se rovná 0,5 a může se rovnat dokonce nule. Mnohem významnější efekt mají investice do veřejné infrastruktury a školství.
V červnu letošního roku vydaná studie ekonomů Toma Krebse a Patricka Kraczmarczyka se věnovala ekonomickým dopadům nového programu zbrojení Německa, kterou prosazuje vláda kancléře Friedricha Merze. Od programu si slibuje nejen vznik nejsilnější armády v Evropě, ale rovněž nový ekonomický růst.
Krebs a Kraczmarczyk se ve studii ptají na to, zda investice do zbraní a jejich výroby budou mít prorůstový hospodářský efekt. Jejich studie analyzuje ekonomické dopady plánovaného zvýšení vojenských výdajů na základě dostupných vědeckých důkazů. Analýza ukazuje, že krátkodobý fiskální multiplikátor vojenských výdajů v Německu není podstatně vyšší než 0,5 a může se dokonce blížit nule. Jedno euro navíc pro zbrojní průmysl tedy přinese nanejvýš 50 centů navíc k celkovému hospodářskému produktu.
Autoři tyto výdaje srovnali s jinými typy investic a tvrdí, že u cílených investic do veřejné infrastruktury lze počítat s fiskálním multiplikátorem 2. V případě rozšiřování infrastruktury péče v mateřských školách a školách může multiplikátor dokonce vzrůst na 3.
V dlouhodobém horizontu mohou vojenské výdaje zvýšit produktivitu a produkční potenciál ekonomiky. Autoři ale varovali, že pokud jde o podporu vojenského výzkumu v Německu, neexistují k tomu žádné spolehlivé empirické důkazy. Z ekonomického hlediska je plánovaná militarizace německé ekonomiky riskantní cestou s nízkou celkovou ekonomickou návratností, napsali němečtí ekonomové.
Německo plánuje investovat 377 miliard eur na nákupy v různých oblastech – pozemní, vzdušné, námořní, vesmírné a kybernetické. Suma představuje v podstatě plán zbrojení do roku 2035.
Psali jsme:
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.