Kypr bude předsedat Radě EU již podruhé – a to od 1. ledna do 30. června 2026.
Když Kyperská republika v roce 2012 poprvé převzala předsednictví Rady EU, Unie se potýkala s dopady finanční krize, která tehdy vrcholila. Eurozóna čelila trvalému tlaku a její soudržnost byla ohrožena, přičemž státy jako Řecko, Španělsko, Portugalsko či Irsko musely využít programy finanční pomoci. Ani Kypr nezůstal stranou. Během svého předsednictví zápasil s vážnými problémy v bankovním sektoru, jež ho o několik měsíců později přiměly požádat o podporu Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond. Tato pomoc byla poskytnuta v rámci záchranného balíčku vytvořeného pro řešení krize eurozóny.
O čtrnáct let později Kypr přebírá předsednictví podruhé, a to v výrazně odlišném kontextu. Evropská unie je nyní vyzývána, aby přehodnotila svou roli politického aktéra v kontextu přetrvávajících geopolitických napětí ve východní Evropě i na Blízkém východě.
„Kyperské předsednictví bude usilovat o soběstačnou unii otevřenou světu,“ řekl kyperský prezident Nikos Christodoulides a nastínil celkovou vizi, na které stojí pět hlavních pilířů předsednictví (bezpečnost, konkurenceschopnost, rozšíření, autonomie a fiskální rovnováha).
Christodoulides při upřesňování těchto priorit uvedl, že Kypr hodlá aktivně podporovat obranné iniciativy a naplňovat cíle evropské obranné připravenosti do roku 2030, přičemž zároveň akcentuje nutnost posilování transatlantické spolupráce. V oblasti konkurenceschopnosti pak vyzdvihl význam energetické bezpečnosti a nutnost diverzifikovat zdroje i trasy dodávek, a to prostřednictvím rozvoje a propojení energetické infrastruktury.
Pokud jde o rozšíření, zmínil zejména Ukrajinu, Moldavsko a západní Balkán a poznamenal, že kyperské předsednictví je odhodláno dosáhnout hmatatelného pokroku v procesu přistoupení těchto zemí.
Program kyperského předsednictví je dostupný zde.