Podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia USA nechtějí kontrolovat venezuelský ropný průmysl z ekonomických důvodů, mají dost vlastní ropy.
Rubio prohlásil, že Spojené státy nepřipustí, aby se Venezuela proměnila v opěrný bod či operační základnu pro státy jako Čína, Rusko či Írán. Podle něj Washington v Latinské Americe nehodlá tolerovat, aby zde externí aktéři využívali místní zdroje, jak se to děje v jiných částech světa. „Toto je náš prostor a nedovolíme, aby se západní polokoule stala operačním zázemím pro protivníky, konkurenty či rivaly Spojených států.“
Venezuela disponuje s přibližně 300 miliardami barelů největšími zásobami ropy na světě. To odpovídá podílu přibližně 17 % celosvětových známých zásob ropy. Podle Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) v současné době země těží přibližně jeden milion barelů ropy denně. Chevron z toho produkuje čtvrtinu – americký ropný gigant je v současné době jedinou velkou americkou ropnou společností ve Venezuele.
Čína je aktuálně největším odběratelem ropných exportů z Venezuely. Podle analýzy americké energetické agentury EIA směřovaly v roce 2023 přibližně dvě třetiny ropných exportů do Číny a 23 procent do USA.
Podle analytiků by to mohl být důvod pro zachování amerického embarga na veškerou venezuelskou ropu. Trump 3. ledna prohlásil, že embargo zůstane v plném rozsahu v platnosti. To by se dotklo zejména Číny, která by tím přišla o důležitý zdroj ropy s velkými slevami.
Psali jsme:
- V Latinské Americe ostře odsoudili vojenský útok USA ve Venezuele
- Trump hrozí Venezuele námořní blokádou
- Napětí kolem Venezuely stoupá. Trump: dny Madura u moci jsou sečteny
- Chaos pod záštitou drogových kartelů. Americká vojenská invaze do Venezuely znamená velká rizika
- USA dávají najevo, že nebudou tolerovat upevňování vlivu Číny „na svém zadním dvorku“
