Mali a Burkina Faso oznámily okamžité zavedení vstupních omezení pro občany Spojených států na své území.
Tento krok africké země podnikly jako přímou reakci na rozhodnutí Washingtonu rozšířit seznam zemí, jejichž občané mají omezený nebo zcela zakázaný vstup na území USA. Obě západoafrické země zdůrazňují, že jejich opatření jsou „rovnocenná“ a mají hájit státní suverenitu a národní důstojnost. Rozhodnutí Spojených států, přijaté v rámci zpřísněné imigrační politiky administrativy prezidenta Donalda Trumpa, se nově dotklo dalších sedmi států. Vedle Sýrie se omezení vztahují i na držitele pasů Palestinské autonomie a na několik afrických zemí včetně Nigeru, Sierry Leone a Jižního Súdánu. Oficiálním zdůvodněním je ochrana americké bezpečnosti před osobami, které by mohly představovat hrozbu.
Rozšířením zákazu se počet států, jejichž občané čelí omezením vstupu do USA čistě na základě státní příslušnosti, přiblížil ke čtyřiceti. Tento přístup dlouhodobě vyvolává kritiku části mezinárodního společenství, zejména afrických vlád, které opatření vnímají jako kolektivní trest a porušení principu rovného zacházení. Mali a Burkina Faso patří k zemím, které se rozhodly reagovat otevřeně a bez diplomatických oklik. Podle jejich představitelů není možné přijímat jednostranná rozhodnutí velmocí bez odpovědi, zvláště pokud se dotýkají státní prestiže.
V Mali se odvetná opatření setkala s podporou části veřejnosti. Občané zdůrazňují rovnost států a potřebu respektu, přičemž připomínají historické zkušenosti s nadvládou Západu. Vyhrocená rétorika zapadá do širšího regionálního trendu, v němž vládnoucí elity staví svou legitimitu na odmítání zahraničního vlivu a důrazu na státní suverenitu. Mali a Burkina Faso jsou spolu s Nigerem součástí Aliance států Sahelu, konfederace založené v roce 2023. Tento blok vznikl v reakci na zhoršující se vztahy s regionálním sdružením ECOWAS i s tradičními partnery, zejména Francií.
Všechny tři země ovládají vojenské režimy, které se po sérii převratů snaží redefinovat své zahraničněpolitické směřování. Zatímco vazby na Francii se výrazně ochladily, nové vlády navázaly užší spolupráci s Ruskem. Spojené státy si přesto dosud udržovaly relativně pragmatické vztahy se zeměmi Sahelu, což nynější vývoj komplikuje. Niger zatím oficiální protiopatření neoznámil, avšak podle tamních diplomatických zdrojů byla podobná reakce schválena a může být zveřejněna později.
Vzájemná omezení vstupu mezi Spojenými státy a zeměmi Sahelu tak ilustrují hlubší posun v globálních vztazích. Malé a střední státy se čím dál častěji staví proti rozhodnutím velmocí, a to i za cenu diplomatické izolace.