Historicky se sféry vlivu nikdy úplně neztratily, jen se po studené válce slily do jediné, americké.
USA podle komentátora Bloombergu Johna Autherse nezažívají návrat ke klasickým „sférám vlivu“. Jejich kroky jsou podle něj spíše potvrzení, že americká moc zůstává globální, i když je dnes menší než po roce 1989. Nedávná americká operace ve Venezuele a únos prezidenta Madura se může zdát jako signál, že Washington se soustředí jen na vlastní hemisféru, ale text ukazuje opak: jde o demonstraci síly namířenou i proti Rusku a Číně.
Historicky se sféry vlivu nikdy úplně neztratily, jen se po studené válce slily do jediné – americké. Tato dominance se postupně zmenšovala kvůli ekonomickému růstu jiných zemí, neúspěchům USA v Iráku, slabým reakcím na Sýrii či anexi Krymu a úpadku mezinárodního řádu, který USA dříve podporoval.
Operace ve Venezuele však ukazuje, že USA se globálních ambicí nevzdávají. Trumpova Národní bezpečnostní strategie sice klade důraz na západní identitu a stabilitu v americké hemisféře, ale zároveň tvrdě odmítá přenechat Asii Číně nebo tolerovat ruskou dominanci. Dokument zdůrazňuje nutnost bránit Tchaj-wan, kontrolu Jihočínského moře a udržení americké převahy v Indo-Pacifiku.
Úspěšná akce v Caracasu je podle autorova hodnocení vnímána jako ponižující pro Rusko, které nedokázalo ochránit svého spojence, a jako varování pro Čínu. Neznamená to však, že by USA chtěly svět rozdělit do stabilních bloků – spíše ukazují, že jsou připraveny zasahovat i mimo svůj region.
Trhy reagovaly minimálně, ale prudce vzrostly akcie zbrojařských firem, což podle autora odráží hlavní poselství: svět je méně předvídatelný, méně stabilní a státy se budou muset spoléhat více na vlastní obranu.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.