EU chce využít obchodní konfrontace s USA poté, co americký prezident Trump pohrozil zavedením cel vůči evropským zemím, které odmítají jeho plán na převzetí Grónska.
Francouzský prezident Emmanuel Macron chce v souvislosti s americkými plánypoprvé v historii aktivovat takzvaný nástroj proti ekonomickému nátlaku – mechanismus, který Brusel sám označuje za svou obchodní „bazuku“.Podle Elysejského paláce Macron vyzve Evropskou komisi, aby tento nástroj použila v případě, že Washington své hrozby skutečně promění v konkrétní kroky. Unie proto svolala mimořádné jednání velvyslanců členských států, které má situaci projednat a připravit společnou reakci. Setkání má být signálem, že Brusel bere americké výhrůžky vážně a zároveň nechce ponechat prostor pro jednostranný tlak.
Takzvaný anti-coercion instrument byl vytvořen jako obranný mechanismus proti ekonomickému vydírání ze strany třetích zemí. Umožňuje EU omezit dovoz zboží a služeb, případně přijmout další protiopatření v oblasti obchodu, investic či přístupu na trh. Dosud však zůstal pouze teoretickým nástrojem, jehož použití bylo zvažováno zejména v souvislosti s technologickými a obchodními spory. Současná krize kolem Grónska by se mohla stát jeho prvním praktickým testem.
Napětí eskalovalo poté, co Donald Trump oznámil záměr zavést postupně rostoucí cla na řadu evropských zemí. První vlna cel má podle jeho vyjádření vstoupit v platnost již na začátku února, přičemž sazby by se v průběhu několika měsíců výrazně zvýšily, pokud Evropa nezmění svůj postoj. Americký prezident přitom otevřeně spojuje ekonomický tlak s požadavkem na umožnění „úplného a definitivního“ převzetí Grónska Spojenými státy.Cílem cel se mají stát mimo jiné státy, které v posledních dnech na žádost Dánska posílily svou vojenskou přítomnost v tomto autonomním území. Grónsko, ačkoli má jen zhruba 57 tisíc obyvatel, má strategický význam díky své poloze v Arktidě i bohatým nerostným zdrojům. Spor tak rychle přerůstá z obchodní roviny do oblasti bezpečnosti a geopolitiky.Evropští představitelé varují, že americký postup může mít dalekosáhlé důsledky pro transatlantické vztahy. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová spolu s předsedou Evropské rady Antóniem Costou upozornili, že zavedení cel by mohlo odstartovat nebezpečnou spirálu odvetných opatření. Podle nich by tím utrpěla nejen vzájemná důvěra, ale i stabilita globálního obchodního systému.
Zásadní otázkou nyní je, zda EU skutečně sáhne k dosud nepoužitému nástroji a tím otevře novou kapitolu své obchodní politiky. Aktivace „bazuky“ by znamenala výrazný posun od opatrné diplomacie k tvrdší obraně evropské suverenity. Zároveň by však nesla riziko další eskalace se Spojenými státy, které jsou pro Evropu klíčovým ekonomickým i bezpečnostním partnerem.