Ugandský prezident Yoweri Museveni si podle oficiálních výsledků zajistil již sedmý prezidentský mandát, když získal 71,65 procenta hlasů.
Výsledek voleb, které se konaly 15. ledna 2025, potvrzuje pokračování vlády muže, který stojí v čele země nepřetržitě od roku 1986 a patří k nejdéle vládnoucím lídrům na africkém kontinentu. Volby se však odehrály v atmosféře hluboké nedůvěry opozice a znovu vyvolaly debatu o stavu demokracie v Ugandě. Hlavním vyzyvatelem vítěze byl opoziční kandidát Bobi Wine, bývalý hudebník a výrazná tvář mladší generace voličů. Získal necelých 25 procent hlasů a už během sčítání naznačil, že oficiální výsledky neuzná. Podle něj nebyly volby svobodné ani spravedlivé a jejich průběh poznamenaly systematické zásahy státních orgánů. Wine a jeho tým poukazují především na rozsáhlé nasazení bezpečnostních sil, omezení politické kampaně opozice a dočasné vypnutí internetu v průběhu voleb.
Právě digitální blackout měl zásadní dopad na schopnost opozice monitorovat hlasování a dokumentovat případné nesrovnalosti. Kritiku vyvolala také tvrzení o únosech a zastrašování opozičních volebních pozorovatelů. Dalším problematickým bodem se stalo selhání biometrických zařízení pro identifikaci voličů, která měla být klíčovým prvkem transparentního hlasování. Ve čtvrtek, kdy se volby konaly, technika v řadě oblastí nefungovala, což vedlo ke zpožděním a chaosu zejména v městských centrech, včetně hlavního města Kampaly. Právě tam má opozice tradičně nejsilnější podporu.
Namísto elektronického ověřování identity se volební komise rozhodla přejít na ruční seznamy voličů. Tento krok vyvolal ostrou reakci pro-demokratických aktivistů, kteří dlouhodobě prosazují biometrické systémy jako ochranu proti manipulacím. Selhání techniky se nyní jeví jako klíčový bod, na němž by opozice mohla postavit případné právní napadení výsledků. Museveni, který se původně dostal k moci jako reformátor po letech diktatury a chaosu, si během desetiletí vybudoval pevný mocenský systém opřený o armádu, bezpečnostní složky a vládní stranu. Ústavní změny v minulých letech odstranily omezení počtu mandátů i věkový limit pro prezidenta, což mu umožnilo kandidovat opakovaně. Kritici tvrdí, že tím byla oslabena demokratická soutěž a instituce se postupně přizpůsobily udržení stávající moci.
Zahraniční partneři Ugandy se ocitají v rozporuplné pozici. Země je důležitým spojencem Západu v oblasti regionální bezpečnosti, zejména v boji proti islamistickým skupinám ve východní Africe. To často vede k opatrným reakcím na vnitropolitický vývoj, kdy strategické zájmy převažují nad důrazem na demokratické standardy. Výsledek voleb tak nepředstavuje pouze pokračování Museveniho vlády, ale také další test odolnosti ugandské opozice a občanské společnosti. Pro mladou generaci, která tvoří většinu obyvatel země a kterou Bobi Wine oslovuje svým jazykem i symbolikou, znamená porážka další zklamání z nemožnosti dosáhnout změny prostřednictvím voleb.
Ilustrační foto: DoD photo by Glenn Fawcett, Public domain, via Wikimedia Commons