Evropská produkce primárního hliníku se od roku 2010 propadla o více než 25 %, což vedlo k 93% strukturálnímu deficitu, především proto, že vysoké ceny energie donutily hutě jako Slovalco k uzavření.
Podle nových údajů se očekává, že globální trh s vysoce pevnými hliníkovými slitinami vzroste z 66,01 miliardy dolarů v roce 2025 na 115,29 miliardy dolarů v roce 2030. Zatímco tato 11,8% složená roční míra růstu naznačuje plynulý průběh zelené transformace, rostoucí propast mezi poptávkou na straně spotřebitelů a realitou na straně výrobců vede k období strukturálního nedostatku, upozornil web Oil Price.
Od ledna 2026 čelí tento průmysl zásadní „krizi“ charakterizovanou uzavřením evropských hutí, čínskými vývozními omezeními na kritické minerály a zavedením mechanismu uhlíkové hranice Evropské unie (CBAM).
Evropská unie v současné době spotřebovává 13,5 milionus tun hliníku ročně pro své automobilové, letecké a stavební odvětví. Domácí primární výroba však klesla na pouhých 950 000 tun, což představuje strukturální deficit ve výši 93 %.
Od roku 2010 klesla produkce primárního hliníku v západní a střední Evropě o více než 25 %, což vedlo k faktické deindustrializaci kontinentu, pokud jde o upstreamové kapacity.
„Evropa potřebuje zhruba šest až sedm milionů tun produkce; vše ostatní se dováží,“ uvedl slovenský premiér Robert Fico, který v současné době prosazuje obnovení provozu huti Slovalco. „Tento závod byl jedním z technických a ekologických lídrů v Evropě.“
Závod Slovalco, který kdysi produkoval 175 000 tun ročně, zůstává symbolem energetické krize. Společnost Norsk Hydro ASA závod uzavřela, protože vysoké ceny elektřiny činily tavení nemožným.
Dokud nebude vyřešen rozdíl mezi evropskou spotřebou a produkcí, zůstává „strategická autonomie“ v odvětví hliníku nejistá.
Více se dozvíte zde v angličtině.
Psali jsme: