Digitální infrastruktura by měla být chápána stejně vážně jako silnice, přístavy nebo energetické sítě.
Evropská unie si začíná uvědomovat, jak zranitelná je její digitální infrastruktura, protože ve velké míře spoléhá na americké technologické giganty, napsal v článku pro The Conversation Johan Linaker. Výpadky služeb jako AWS nebo Cloudflare v posledních letech ukázaly, že i technické selhání může ochromit bankovnictví, komunikaci nebo veřejné služby. K tomu se přidává i geopolitické riziko: pokud by se vztahy mezi USA a Evropou vyhrotily, přístup k americkým cloudovým službám by se mohl stát předmětem politického tlaku.
EU proto začíná klást důraz na „digitální suverenitu“. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen v Davosu označila technologickou nezávislost za strukturální nutnost. Některé evropské státy už podnikají konkrétní kroky: například německé Šlesvicko-Holštýnsko masivně přechází na open‑source software a ruší většinu licencí od Microsoftu.
Ve Francii, Německu, Nizozemsku či Itálii vznikají národní i přeshraniční open‑source platformy pro komunikaci a správu dokumentů, které mohou běžet v domácích datových centrech.
Zajímavým experimentem je švédský Helsingborg, který testuje, jak by město fungovalo při úplném digitálním blackoutu – od zdravotnictví přes sociální služby až po každodenní provoz. Cílem je vytvořit model krizové připravenosti, který by mohly převzít další regiony.
Autor zdůrazňuje, že digitální infrastruktura by měla být chápána stejně vážně jako silnice, přístavy nebo energetické sítě. EU proto připravuje rámec pro cloudovou suverenitu a nový Cloud and AI Development Act. Nejde však jen o státy: i jednotlivci by měli přemýšlet, kde mají uložená data, kdo k nim má přístup a jak snadno je mohou přenést jinam.
Úplná digitální nezávislost není realistická ani žádoucí, ale Evropa může posílit svou odolnost tak, aby její digitální systémy zůstaly funkční i v krizi.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.