V chavistickém politickém hnutí panuje po lednovém únosu Nicolase Madura směs hněvu, frustrace i strachu. Hnutí se znovu hledá a řeší dilema zvané vztahy s USA…
Venezuelský politický projekt chavismu, založený Hugem Chávezem a pokračovaný Nicolásem Madurem, se po americkém útoku 3. ledna ocitl v nejvážnější krizi své existence, napsal článek Al Džazíry k dalším vyhlídkám politického projektu ve Venezuele. Spojené státy tehdy unesly prezidenta Madura i jeho ženu Cilii Floresovou, což v zemi vyvolalo šok a pocit ponížení. Dočasná prezidentka Delcy Rodríguezová se následně rozhodla spolupracovat s americkými požadavky, což mnozí chápu jako porušení základního antiimperialistického principu hnutí.
V caracaské čtvrti 23 de Enero, tradiční baště chavistů, se lidé potýkají s hlubokým dilematem. Mladí podporovatelé jako studentka Wilmar Oca vnímají únos prezidenta Madura jako útok na vlastní identitu a „rodinu“. Jiní však vidí v americkém zásahu příležitost k ekonomickému restartu země, která se pod Madurovou vládou propadla do jedné z nejhorších krizí své historie.
Chavistické organizace, například 3 Raíces Foundation, pořádají setkání, kde se snaží vysvětlit, proč vláda přistoupila na jednání s USA. V hnutí panuje směs hněvu, frustrace i strachu, ale také vědomí, že ozbrojený odpor by mohl situaci ještě zhoršit. Někteří členové připouštějí, že jsou připraveni bránit „vlast“ i se zbraní v ruce, ale zároveň zdůrazňují, že diplomacie je dnes nezbytná, byť probíhá „se zbraní u hlavy“.
Různé postoje k USA uvnitř hnutí
Mezi chavisty se objevují rozdílné postoje k budoucím vztahům s USA. Někteří, jako dlouholetá aktivistka Libertad Velasco, trvají na nepřekročitelných červených liniích – odmítání kolonialismu a zachování antiimperialistické identity. Přesto připouštějí, že USA mohou být ekonomickým partnerem, pokud budou platit tržní ceny za venezuelské zdroje. Kritici však upozorňují, že americká vláda požaduje větší kontrolu nad venezuelskými surovinami, a země už odevzdala desítky milionů barelů ropy, jejichž výnosy si obě strany dělí.
Ekonomická situace ve Venezuele zůstává katastrofální – inflace dosahuje 600 % a životní úroveň je nízká. Zatímco část chavistů viní ze všeho americké sankce, analytici upozorňují i na korupci, špatné řízení a pokles cen ropy. Někteří bývalí podporovatelé, jako 68letá Delia Brachová, se od hnutí odvrátili úplně a mluví o něm jako o „rozbitých botách“, které už nemá smysl opravovat. Přesto i mezi zklamanými Venezuelany panuje opatrná naděje, že americký zásah by mohl otevřít cestu ke změně. Hlavním důvodem je skutečnost, že pro mnoho Venezuelanů napříč politickým spektrem je oživení ekonomiky naprostou prioritou.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.