Současné napětí mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem má potenciál zásadně proměnit bezpečnostní i ekonomickou situaci na Blízkém východě, obává se toho i Jemen.
Přestože se konflikt zatím přímo nerozšířil do všech částí regionu, jeho nepřímé dopady jsou již patrné – zejména v oblasti námořní dopravy a energetických trhů. V tomto kontextu se stále častěji diskutuje role jemenského hnutí Húsíů, které je považováno za spojence Íránu. Húsíové zatím do aktuální fáze konfliktu aktivně nevstoupili, ačkoliv v minulosti opakovaně prokázali schopnost narušovat lodní dopravu v Rudém moři. Jejich případné zapojení by mohlo zásadně změnit dynamiku konfliktu.
Strategicky významná oblast průlivu Bab al-Mandab, která propojuje Rudé moře s globálními obchodními trasami, by se mohla stát dalším ohniskem napětí. Analytici upozorňují, že případná blokáda tohoto průlivu by měla globální dopady, především na ceny energií a plynulost dodavatelských řetězců. Zároveň by však šlo o krok, který by měl mimořádně negativní důsledky přímo pro samotný Jemen. Zapojení Húsíů do širšího regionálního konfliktu by pravděpodobně vedlo k obnovení bojů uvnitř země.
Po relativním uklidnění situace v roce 2022 by se znovu otevřela fronta mezi povstalci a silami loajálními mezinárodně uznávané vládě. Vládní síly přitom v posledních měsících posílily své postavení, zejména stabilizací situace na jihu země. V případě oslabení Húsíů v důsledku vnějších útoků by mohly využít situace k ofenzivě, pravděpodobně za podpory zahraničních partnerů.
Závislá ekonomika
Jemen patří mezi ekonomiky závislé na dovozu – většina potravin, paliv i základního zboží pochází ze zahraničí. Jakékoliv narušení námořní dopravy by tak mělo okamžité dopady na ceny i dostupnost těchto komodit. Již nyní dochází k nárůstu nákladů na přepravu, například v důsledku tzv. „válečných přirážek“ u lodní dopravy. Pokud by se Bab al-Mandab stal aktivní válečnou zónou, lze očekávat další prudké zdražení dopravy i pojištění, což by se okamžitě promítlo do cen pro běžné obyvatelstvo. Vedle přímých dopadů by destabilizace regionu zasáhla také ekonomiky států Perského zálivu, na jejichž finanční podpoře je jemenská vláda výrazně závislá. Oslabení těchto ekonomik by tak mělo sekundární, ale zásadní dopad na Jemen i humanitární dopady.
V zemi, kde velká část obyvatel přežívá s minimálními příjmy, může i malé zvýšení cen znamenat zásadní zhoršení životních podmínek včetně potravinové nejistoty. Pro běžné obyvatele by eskalace konfliktu znamenala kombinaci několika krizí současně – nedostatek paliva, růst cen a omezení pracovních příležitostí. Podobné situace vedou i k rozvoji černého trhu, kde jsou základní komodity dostupné pouze za výrazně vyšší ceny. To dále prohlubuje sociální nerovnosti a zvyšuje napětí ve společnosti.
Možné zapojení Húsíů do konfliktu mezi Íránem a jeho protivníky představuje významné bezpečnostní riziko nejen pro region, ale i pro globální ekonomiku. Paradoxně by však nejtvrdší dopady pocítil samotný Jemen – země, která je již nyní vystavena dlouhodobé humanitární krizi. V tomto kontextu se zdrženlivost jednotlivých aktérů jeví jako klíčový faktor pro zachování alespoň relativní stability v regionu.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.