Aliance BRICS, která se dlouhodobě prezentuje jako protiváha západnímu geopolitickému řádu, narazila na vlastní limity, jde o názory na válku v Íránu.
Dvoudenní jednání ministrů zahraničí členských států v indickém Dillí skončilo bez společného závěrečného prohlášení, což je v diplomacii považováno za výrazný signál vnitřních rozporů. Hlavním důvodem se stala eskalující válka kolem Íránu, která rozdělila samotné členy uskupení.BRICS, původně tvořený Brazílií, Ruskem, Indií, Čínou a Jihoafrickou republikou, se v posledních letech rozšířil o další státy včetně Íránu, Egypta, Etiopie, Indonésie a Spojených arabských emirátů. Právě rostoucí diverzita členů však začíná komplikovat snahu prezentovat blok jako jednotnou sílu takzvaného globálního Jihu.Největší střet během summitu vyvolala otázka konfliktu mezi Íránem, Spojenými státy a Izraelem. Íránský ministr zahraničí Abbás Aráqčí vyzval ostatní členy BRICS k jednoznačnému odsouzení „porušování mezinárodního práva ze strany USA a Izraele“.Narazil však na odpor části členských zemí Perského zálivu, především Spojených arabských emirátů. Ty se po vypuknutí konfliktu samy staly terčem íránských útoků na americké vojenské základny rozmístěné na jejich území.
Napětí během jednání dále vzrostlo poté, co Aráqčí naznačil, že právě jedna z členských zemí zablokovala části připravovaného společného dokumentu. Přestože Spojené arabské emiráty přímo nejmenoval, jejich představitelé reagovali ostře a obvinili Írán z ospravedlňování útoků proti státům Perského zálivu.Podle Emirátů podnikl Írán proti jejich území tisíce útoků pomocí raket, dronů a střel s plochou dráhou letu. Konflikt tak ukázal, že BRICS dnes sdružuje státy s často protichůdnými bezpečnostními zájmy.
Aliance BRICS se dlouhodobě snaží vystupovat jako platforma podporující vznik „multipolárního světového řádu“ a oslabení dominance západních institucí. Členské země pravidelně požadují reformu Organizace spojených národů, zejména Rady bezpečnosti OSN, a větší zastoupení rozvojových zemí v globálním rozhodování.Právě v těchto otázkách se členové stále shodují. Jednání v Dillí potvrdilo podporu reformě mezinárodních institucí i snahu posílit hlas globálního Jihu.Současná krize však bohužel zároveň odhalila zásadní problém: BRICS není politicky ani ideologicky homogenní blok. Vedle autoritářských režimů zahrnuje demokracie, regionální rivaly i státy s odlišnými strategickými prioritami.Rozpory se neprojevily pouze v otázce Íránu. Ministři jednali také o válce v Gaze, situaci v Libanonu, občanské válce v Súdánu nebo přechodném období v Sýrii. Ani zde však nebyla shoda úplná. Část států měla výhrady k formulacím týkajícím se budoucnosti Gazy nebo role Palestinské samosprávy
.Významnou roli během summitu hrála Indie, která letos BRICS předsedá. Dillí se dlouhodobě snaží profilovat jako lídr globálního Jihu, zároveň si ale zachovává pragmatickou zahraniční politiku a vyhýbá se příliš ostrému vymezování vůči Západu.Indická diplomacie proto během jednání zdůrazňovala především témata, na nichž lze dosáhnout širší shody — ekonomickou spolupráci, reformu globálních institucí nebo odpor vůči jednostranným sankcím.Pro Indii je BRICS důležitým nástrojem posilování mezinárodního vlivu, zároveň však nechce, aby se blok stal otevřeně protiamerickou aliancí pod dominancí Číny nebo Ruska.Absence společného komuniké po summitu v Dillí proto představuje víc než jen diplomatický detail. Ukazuje, že BRICS sice získává na velikosti a vlivu, zároveň se ale stále obtížněji mění v soudržný geopolitický blok schopný jednat jednotně v krizových situacích.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.