Důvodem nových opatření EU je podle Bruselu nedostatečná spolupráce somálských úřadů při přebírání osob, kterým členské státy zamítly žádost o pobyt nebo azyl.
Opatření představuje další krok Evropské unie ve snaze zvýšit efektivitu návratové politiky a současně ukazuje na rostoucí tlak na země původu migrantů.Somálská vláda však obvinění odmítá. Prezident Hassan SheikhMohamud prohlásil, že Mogadišo své občany přijímá, pokud je jejich státní příslušnost jednoznačně prokázána. Podle něj evropské úřady v některých případech vracejí osoby, které ve skutečnosti ze Somálska nepocházejí.Podle somálského prezidenta je ověřování totožnosti jedním z největších problémů současného systému návratů. V oblasti Afrického rohu žijí etnicky i kulturně příbuzné populace a řada lidí podle něj během migrační cesty uvádí somálskou národnost, aby zvýšila šanci na získání mezinárodní ochrany.
Somálské úřady tvrdí, že v minulosti již zaznamenaly případy osob deportovaných jako Somálci, které následně nedokázaly komunikovat v somálštině ani doložit svůj původ. Mogadišo proto požaduje důslednější ověřování identity ještě před samotnou deportací a nabízí spolupráci při určování skutečné státní příslušnosti jednotlivých migrantů.Brusel dlouhodobě upozorňuje, že účinná migrační politika nemůže fungovat bez spolupráce zemí původu. Evropská komise dospěla k závěru, že Somálsko při přijímání svých občanů nepostupuje dostatečně pružně, a členské státy proto schválily několik restriktivních opatření.
Nově budou Somálcům vydávána víza za přísnějších podmínek. Zrušena byla možnost získat vícevstupová víza a prodloužila se také standardní doba vyřizování žádostí. Omezena byla rovněž některá vízová zvýhodnění pro držitele diplomatických pasů.Evropská unie přitom podobná opatření využívá jako nástroj diplomatického tlaku již několik let. V minulosti byla obdobná omezení uplatněna například vůči Gambii nebo Etiopii. V případě Etiopie byla po zlepšení spolupráce následně zrušena.Somálsko patří dlouhodobě mezi nejnestabilnější státy světa. Od rozpadu centrální vlády na počátku 90. let se země potýká s občanskými konflikty, slabými institucemi i opakovanými humanitárními krizemi.Bezpečnostní situaci nadále výrazně ovlivňuje islamistické hnutí aš-Šabáb napojené na síť Al-Káida, které pravidelně podniká útoky proti vládním institucím i civilnímu obyvatelstvu. Přestože somálská vláda za podpory Africké unie a mezinárodních partnerů postupně obnovuje kontrolu nad částí území, bezpečnost zůstává jednou z největších překážek rozvoje země.Vedle ozbrojených konfliktů čelí Somálsko také opakovaným obdobím sucha, potravinové nejistotě a vysoké nezaměstnanosti.
Právě kombinace těchto faktorů vede každoročně tisíce lidí k odchodu směrem do Evropy, často přes Libyi, kde migranti čelí násilí, vydírání i obchodování s lidmi.Výsledek současného sporu bude důležitý nejen pro vztahy mezi Bruselem a Mogadišem, ale může vytvořit precedent i pro další africké státy, které s Evropskou unií vedou jednání o migraci.