Cílem projektu je vytvořit digitální nástroje založené na umělé inteligenci, které zkrátí dobu výstavby jaderných elektráren a urychlí jejich uvedení do provozu. Měla by tak být pokryta rychle rostoucí poptávka po energii způsobená rozvojem AI.
Jaderná energetika ve Spojených státech čelí mnoha problémům, jako jsou složité a drahé návrhy, zakázková výroba a zdlouhavé regulační procesy. Příkladem je elektrárna Plant Vogtle, jejíž dokončení trvalo 15 let a stálo 35 miliard dolarů, což z ní činí nejdražší infrastrukturní projekt v historii USA, uvádí portál Oil Price.
Velké technologické firmy přesto vidí budoucnost v jaderné energii, protože potřebují řešit rostoucí spotřebu energie svých datových center. Investují proto do modernizace odvětví a snaží se pomocí digitalizace a umělé inteligence zefektivnit návrh, výstavbu i schvalovací procesy.
Nový systém nástrojů kombinuje umělou inteligenci, digitální dvojčata a pokročilé simulace (4D a 5D), které umožňují virtuálně navrhnout a optimalizovat elektrárnu ještě před zahájením stavby. Umělá inteligence také pomáhá s přípravou dokumentace a urychluje licenční procesy.
První výsledky ukazují výrazné zlepšení efektivity – například společnost Aalo Atomics zkrátila dobu získání povolení o 92 % a ušetřila desítky milionů dolarů ročně.
Kromě klasických reaktorů technologické firmy investují také do vývoje jaderné fúze, která by mohla v budoucnu zajistit velké množství čisté energie bez významného odpadu, přičemž i zde hraje klíčovou roli umělá inteligence.
Celý článek najdete zde v angličtině.