Za posledních dvacet let rozvoje se hospodářské a technologické těžiště země přesunulo víc na sever.
Čerstvá data čínského Národního statistického úřadu ukazují výraznou proměnu geografického rozložení ekonomické síly v zemi, napsal ekonomický analytik Siao-čchen Su pro Asia Times.
Provincie Ťiang-su a Če-ťiang se podle HDP na obyvatele posunuly na první a třetí místo, zatímco Kuang-tung, který ještě před dvaceti lety dominoval, klesl na čtvrtou příčku. Tento trend je ještě patrnější na úrovni měst: zatímco v roce 2005 patřilo mezi 25 nejbohatších devět měst z Kuang-tungu, dnes jsou jen tři, zatímco provincie Ťiang-su a Če-ťiang výrazně posílily.
Provincie Kuang-tung na jihovýchodě země byla dlouho symbolem čínského ekonomického vzestupu díky výrobě a exportu, zvláště díky speciálním ekonomickým zónám v Šen-čenu a Ču-chaj a díky blízkosti Hongkongu a Macaa. Z této dynamiky vzešly globální firmy jako Huawei, DJI, Tencent či BYD. Přesto se těžiště technologických inovací posouvá na sever, zejména do provincie Chang-čou, kde se rozvíjí umělá inteligence a robotika, a do Su-čou či Wu-si, které se staly centry biomanufacturingu.
Jedním z vysvětlení je rozdílná kvalita univerzit. Če-ťiangská univerzita i Nan-ťingská univerzita patří dlouhodobě mezi nejlepší v zemi a vytvářejí prostředí, které podporuje vznik startupů podobně jako Stanford v Silicon Valley. Provincie Kuang-tung naproti tomu v nejvyšších žebříčcích univerzit chybí. Tyto rozdíly mají hlubší historické kořeny: oblast Ťiang-nan (části Ťiang-su a Če-ťiang) byla už od dynastie Jižní Song kulturním a intelektuálním centrem Číny, zatímco Ling-nan (dnešní Kuang-tung) zůstával kulturně vzdálenější a více orientovaný na námořní obchod.
Ekonomický posun se promítá i do kultury. Zatímco v 80. a 90. letech dominovala čínskému prostoru kantonská popkultura, její vliv slábne spolu s úpadkem ekonomické síly Hongkongu. Naopak rostoucí význam Šanghaje a širšího regionu Ťiang-nan posiluje prestiž místních dialektů a kulturních tradic, které se znovu prosazují i navzdory celostátnímu tlaku na standardní mandarínštinu.
Tento trend regionálního vývoje není nevyhnutelný, jak upozornil autor. Budoucí vývoj bude záviset na úspěchu jednotlivých firem, na globální poptávce i na geopolitických omezeních čínského exportu. Přesto současné rozdíly ukazují, že Čína není ekonomicky homogenní a její regiony mohou sledovat velmi odlišné trajektorie.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.