Zpráva „Stav potravinové bezpečnosti a výživy ve světě 2026“ (SOFI) uvádí, že míra hladu ve světě klesá již třetím rokem po sobě. V roce 2025 trpělo hladem 7,8 % světové populace, tedy přibližně 645 milionů lidí, což je méně než v předchozích letech. Přesto je tempo zlepšování pomalé a nedostačuje ke splnění Cílů udržitelného rozvoje do roku 2030.
Pokrok se výrazně liší podle regionů. Zatímco Asie, Latinská Amerika a Karibik zaznamenaly zlepšení, Afrika zůstává nejvíce postiženým kontinentem s přibližně 309 miliony hladovějících lidí. Více než polovina obyvatel Afriky navíc čelí potravinové nejistotě, informuje web WHO.
Celosvětově se snížil také počet lidí ohrožených potravinovou nejistotou. V roce 2025 jí čelilo 25,8 % světové populace, tedy asi 2,1 miliardy lidí. Přesto jsou rozdíly mezi regiony značné a potravinová nejistota nadále více postihuje venkovské oblasti a ženy.
Zpráva upozorňuje, že budoucí vývoj může negativně ovlivnit konflikt na Blízkém východě, růst cen potravin, extrémní projevy počasí i pokles humanitární pomoci. Podle odhadů by v roce 2030 mohlo stále trpět hladem 510 až 520 milionů lidí.
V oblasti výživy matek a dětí dochází pouze k pomalému pokroku. Přetrvává vysoký počet dětí se zakrnělým růstem, zvyšuje se výskyt anémie u žen a celosvětově roste obezita dospělých. Zlepšuje se sice míra kojení a v některých regionech klesá podíl zakrnělých dětí, celkové tempo změn však nestačí k naplnění mezinárodních cílů.
Významnou část zprávy tvoří analýza nákladů na zdravou stravu. V roce 2025 dosáhly průměrné minimální náklady na zdravou stravu 4,28 USD na osobu a den. Přestože se počet lidí, kteří si zdravou stravu nemohou dovolit, snížil na 2,69 miliardy, stále jde téměř o třetinu světové populace. Nejhorší situace je v Africe, kde si zdravou stravu nemůže dovolit téměř 67 % obyvatel.
Zpráva zdůrazňuje, že hlavní příčinou vysokých cen zdravých potravin jsou náklady vznikající po sklizni, zejména při zpracování, dopravě a distribuci. Doporučuje proto investovat do infrastruktury, výzkumu, zavlažování, chladicích řetězců a efektivnějších zemědělsko-potravinářských systémů, které by snížily ceny výživných potravin a zvýšily jejich dostupnost.
Zástupci agentur OSN se shodují, že dosažený pokrok je povzbudivý, ale k odstranění hladu a zajištění dostupné zdravé stravy pro všechny budou nezbytné vyšší investice, silnější politická podpora a odolnější potravinové systémy.
Článek v původním znění najdete zde.