Stavba 870 kilometrů dlouhé elektrifikované tratě naráží na výrazné prodražování i zpoždění.
Projekt Rail Baltica, který má propojit Estonsko, Lotyšsko a Litvu s Polskem a evropskou železniční sítí, se stal jedním z klíčových témat probíhajících jednání o příštím víceletém rozpočtu EU.
Stavba 870 kilometrů dlouhé elektrifikované tratě naráží na výrazné prodražování i zpoždění, což vyvolává obavy, že Evropská komise omezí její financování. Původní odhad nákladů z roku 2017 činil 5,8 miliardy eur, ale po společném auditu byl v roce 2024 navýšen na 23,8 miliardy eur, přičemž téměř 15,3 miliardy eur je potřeba na dokončení první fáze do roku 2030. Druhá fáze zatím nemá jasný harmonogram a Evropský účetní dvůr upozorňuje, že ani současný odhad nemusí být konečný.
Baltské státy zdůrazňují, že projekt má zásadní význam nejen pro dopravu, ale i pro vojenskou mobilitu na východním křídle EU, zejména po ruské invazi na Ukrajinu. Proto považují zachování financování z programu Connecting Europe Facility za svou „červenou linii“. Podle litevského viceministra zahraničí Sigitase Mitkuse potřebují všechny tři země přibližně 10 miliard eur, aby mohly dokončit první fázi projektu.
Evropská komise ve svém návrhu rozpočtu na období 2028–2034 počítá s navýšením prostředků na dopravu a vojenskou mobilitu, avšak konkurence o finance bude mimořádně vysoká. Už nyní jsou výzvy CEF několikanásobně přečerpány. Klíčovou otázkou tak je, jak velký bude rozpočtový balík po roce 2027 a jakou část z něj Rail Baltica získá. Podle vedení RB Rail AS je hlavním problémem to, že financování z CEF je omezené, vysoce konkurenční a navázané na rozpočtové cykly EU, které neodpovídají optimálnímu tempu výstavby tak rozsáhlého projektu.