Krize v Hormuzském průlivu způsobila omezení obchodu s ropou a zemním plynem, což podle Mezinárodní energetické agentury vede k rekordní celosvětové poptávce po uhlí.
Mnoho zemí se k uhlí vrací proto, že jim chybí dodávky LNG a ceny plynu prudce rostou. Spotřeba uhlí roste nejen v energetice, ale například i v čínském chemickém průmyslu, kde drahá ropa zvyšuje zájem o uhlí jako surovinu.
IEA očekává, že globální spotřeba uhlí v roce 2026 vzroste o 1,2 % na rekordních 8,94 miliardy tun, přičemž největší nárůst připadne na Čínu a Indii. Situaci může dále zhoršit silný klimatický jev El Niño, který zvýší poptávku po elektřině v Asii kvůli vyšším teplotám a nižší produkci vodních elektráren.
Ačkoli těžba uhlí v roce 2025 dosáhla historického maxima, v roce 2026 mírně klesne. Výhled na rok 2027 je nejistý – pokud se obnoví dodávky LNG, může se část spotřeby přesunout zpět k plynu, ale pokud zůstane obchod omezený, poptávka po uhlí dál poroste. IEA upozorňuje, že samotné narušení dopravy v Hormuzu se uhlí přímo netýká, ale vysoké ceny plynu nutí elektrárny přecházet na uhlí.
Tento trend je v rozporu s klimatickými závazky, protože OSN už připustila, že svět překročí hranici oteplení o 1,5 °C. Přesto některé státy odkládají odchod od uhlí – Itálie prodloužila provoz uhelných elektráren o 13 let a Německo zvažuje jejich opětovné spuštění. Spojené státy naopak očekávají pokles spotřeby uhlí díky levnému plynu a rychlému rozvoji obnovitelných zdrojů, i když jejich energetické emise v roce 2025 výrazně vzrostly.
Celkově se ukazuje, že růst spotřeby uhlí má významný negativní dopad na globální emise, které kvůli současné energetické krizi pravděpodobně dále porostou.