ILO. Světový růst mezd od roku 2012 zpomalil, spadl ze 2,5 % na 1,7 % v roce 2015, a to na nejnižší úroveň za poslední čtyři roky. Kdyby nebyla zahrnuta Čína, jejíž mzdový růst byl rychlejší než kdekoliv jinde, pak by růst globálních mezd spadl z 1,6 % na 0,9 %, uvádí Mezinárodní organizace práce ve své Globálních zprávě o mzdách 2016/2017.
Zpráva také zkoumá mzdovou distribuci uvnitř zemí. Ve většině zemí mzdy pozvolna rostou podél mzdové distribuce, a následně pro horních 10 % prudce vyskočí. Ještě větší mzdový nárůst je patrný pro jedno procento nejvíce placených zaměstnanců.
V Evropě se horních 10 % nejlépe placených zaměstnanců podílí 25,5 % na celkových mzdách vyplácených všem zaměstnancům v daných zemích, což je téměř tolik jako má nejméně placená polovina (50 %) – 29,1 %. Podíl horních 10 % je ještě větší v některých rozvíjejících se zemích, a to například v Brazílii (35 %), Indii (42,7 %) a Jižní Africe (49,2 %).
Mzdová nerovnost je ještě příkřejší u žen. Zatímco celková hodinovou gender pay gap (rozdíl mezi mzdami mužů a žen) v Evropě je asi 20 %, tak u horního jednoho procenta je kolem 45 %. Mezi muži a ženami, vrcholnými manažery, kteří jsou mezi oním nejlépe placeným jedním procentem, je rozdíl mezi muži a ženami více než 50 %.