Americké volby jsou stále více závislé na obrovských soukromých finančních zdrojích, což posiluje vliv bohatých dárců a zájmových skupin.
Americké průběžné volby (midterms) v roce 2026 se staly nejdražšími v historii. Podle organizace OpenSecrets bylo na volební kampaně kandidátů a nezávislých politických skupin vynaloženo téměř 12 miliard dolarů. Mezi největší individuální dárce patří například Elon Musk, který republikánům poskytl 445 milionů dolarů.
Televize Al-Džazíra vysvětlila, že financování voleb probíhá ve Spojených státech dvěma hlavními způsoby. Kandidáti získávají přímé příspěvky na své kampaně, ale stále větší roli hrají také nezávislé organizace a tzv. super PACs (independent expenditure-only political committee), které mohou utrácet neomezené částky za podporu kandidátů, pokud s nimi formálně nekoordinují své aktivity. Od rozhodnutí amerických soudů z roku 2010 výdaje těchto skupin prudce vzrostly a staly se jedním z hlavních motorů rostoucích nákladů na volby.
Dark money a vliv lobby
Významným tématem článku je také problematika „dark money“, tedy peněz, jejichž skutečný původ je obtížné dohledat. Prostředky často přicházejí od několika organizací nebo politických výborů, což ztěžuje identifikaci původních dárců. Podle OpenSecrets by objem takto netransparentních příspěvků mohl během letošních voleb překročit rekordních 1,5 miliardy dolarů.
Článek rovněž podrobně rozebírá vliv proizraelské lobbistické organizace AIPAC, která prostřednictvím spřízněných politických výborů financovala kampaně různých kandidátů. Kritici organizaci obviňují z využívání složitých finančních struktur a z pokusů ovlivňovat výsledky primárek ve prospěch kandidátů podporujících Izrael.
Největší část volebních výdajů směřovala do států s těsnými souboji mezi kandidáty, zejména do Georgie, Texasu a Michiganu. Právě Michigan se stal jedním z vůbec nejdražších senátních klání v historii, kde se střetli republikán Mike Rogers a demokrat Abdul El-Sayed.
Posilování bohatých v politickém systému
Letošní volby doprovázely také další kontrast mezi rekordními výdaji na politickou reklamu a ekonomickými problémy běžných Američanů. V době, kdy se voliči potýkají s rostoucími náklady na bydlení, energie a potraviny, vyvolává utrácení miliard dolarů za kampaně otázky o prioritách politického systému. Jak článek připomněl, za stejných 12 miliard dolarů by bylo možné financovat část vyšších nákladů domácností na pohonné hmoty, posílit rozpočet veřejného školství nebo výrazně navýšit financování zdravotnického a vědeckého výzkumu.
Důsledky tohoto nastavení politického systému ale nelze ignorovat. Americké volby jsou stále více závislé na obrovských soukromých finančních zdrojích, což posiluje vliv bohatých dárců a zájmových skupin právě v období, kdy voliči nejvíce řeší každodenní ekonomické problémy.
Informace o výsledcích voleb v USA najdete například ZDE.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.