K tomu, aby se stala skutečnou „zelenou civilizací“, jak slibuje, má Čína ještě daleko.
Čína je dnes světovou velmocí v oblasti zelených technologií. Vyrábí většinu světových solárních panelů, baterií a elektromobilů a její emise již přestaly růst. Přesto článek Jana Krikkeho pro Asia Times tvrdí, že z Číny se ještě nestala skutečná „zelená civilizace“, protože ochrana klimatu zůstává podřízena hospodářskému růstu a energetické bezpečnosti.
Krikke upozorňuje, že čínské vedení propaguje koncept „ekologické civilizace“, který má kořeny v tradiční čínské filozofii a je zakotven i v současné čínské ústavě. V praxi však stát stále podporuje rozvoj uhelné energetiky a klimatické cíle nastavuje spíše opatrně, aby neohrozily ekonomický růst.
Klima, soběstačnost a geopolitika
Rychlý rozvoj čisté energie v Číně není motivován pouze klimatem, ale také snahou snížit závislost na dovozu fosilních paliv a posílit průmyslovou konkurenceschopnost země. Solární panely, elektromobily a baterie jsou zároveň nástrojem geopolitického vlivu i exportní strategie.
Čínské technologie významně přispívají ke snižování emisí v rozvojových zemích, kam jsou ve velkém vyváženy. Současně však doma pokračují investice do uhlí a země dosud nestanovila absolutní strop emisí ani jasný termín útlumu uhlí.
Zelená ekonomika ano, civilizace nikoliv
Krikke míní, že Čína již ukázala světu, jak vybudovat silnou zelenou ekonomiku, ale zatím neprokázala ochotu stanovit pevné limity vlastní spotřeby energie a emisí. Skutečný přechod od „zeleno-technologické supervelmoci“ k „zelené civilizaci“ by vyžadoval konkrétní omezení emisí a postupný odchod od uhlí.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.