Hlavním důvodem byly rozšířené americké sankce z poloviny roku 2024.
Ruský pokus nahradit americký dolar čínským jüanem v mezinárodním obchodě z velké části selhal kvůli americkým sekundárním sankcím, tvrdí článek agentury Bloomberg. Přestože se po zahájení války na Ukrajině Rusko rychle orientovalo na obchod s Čínou a jüan se stal klíčovou měnou ruského finančního systému, tento trend se v posledních dvou letech výrazně obrátil.
Rubl místo jüanu
Hlavním důvodem byly rozšířené americké sankce z poloviny roku 2024. Čínské banky se začaly obávat, že by mohly být sankcionovány za obchodní vztahy s Ruskem, a proto omezily nebo úplně zastavily spolupráci s ruskými partnery. Výsledkem bylo, že podíl jüanu na platbách za ruský export klesl přibližně na polovinu oproti vrcholu z roku 2024. Místo jüanů dnes Rusko stále častěji přijímá platby za export přímo v rublech.
Článek vidí tuto situaci jako důkaz přetrvávající síly amerického dolaru a schopnosti Spojených států prosazovat svou vůli prostřednictvím globálního finančního systému. I když je Čína druhou největší ekonomikou světa, ani její měna se podle textu nedokázala stát skutečnou alternativou k dolaru.
Rozporuplná čínská politika
Kromě toho existuje určitý rozpor v čínské strategii ohledně jüanu. Prezident Si Ťin-pching dlouhodobě podporuje větší mezinárodní využití jüanu, ale čínské vedení zároveň zachovává přísnou kontrolu nad kapitálovými toky. To omezuje důvěru zahraničních investorů a brání tomu, aby se jüan stal plnohodnotnou globální rezervní měnou srovnatelnou s dolarem.
Pro ruské firmy mělo omezení přímých plateb v jüanech velmi konkrétní důsledky. Platby mezi Ruskem a Čínou jsou dnes pomalejší, dražší a méně předvídatelné. Mnoho transakcí musí probíhat přes prostředníky nebo přes třetí země. Podle citovaných logistických společností mohou náklady na zajištění plateb dosahovat 15 až 20 % hodnoty transakce.
Rusko bylo po roce 2022 jedním z největších motorů internacionalizace jüanu. Čínská měna se stala dominantní měnou na moskevském devizovém trhu, významně pronikla do bankovních úvěrů i státních rezerv a její používání přesahovalo dokonce objem přímého rusko-čínského obchodu. V určitém období platily za ruské zboží v jüanech i některé třetí země.
Limity čínské měny
Tento experiment však ukázal limity čínské měny, tvrdí Bloomberg ve svém článku. Jakmile se zpřísnily sankce a bankovní rizika, používání jüanu začalo rychle ustupovat. Podíl jüanu v globálních platbách se podle dat SWIFT vrátil přibližně na úroveň před válkou na Ukrajině a měna klesla za japonský jen na páté místo mezi nejvíce využívanými měnami.
Oslabení Ruska není nicméně hlavní informací. Článek spíše zdůrazňuje, že ani extrémně motivovaný stát, který byl odříznut od západního finančního systému a úzce propojen s Čínou, nedokázal vytvořit trvalou alternativu k dolarovému systému. Dominance dolaru zůstává mnohem silnější a odolnější, než si mnozí zastánci „dedolarizace“ představovali.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.