Dostupnost drog, organizovaný obchod a zapojování nezletilých do drogové kriminality se stávají stále výraznějším bezpečnostním tématem evropských společností.
Nový celoevropský průzkum ukazuje, že obavy veřejnosti se netýkají pouze samotného užívání návykových látek, ale stále více také jeho dopadů na veřejný pořádek, duševní zdraví a bezpečnost mladé generace. Drogy již dávno nepředstavují pouze individuální zdravotní nebo sociální problém. Stále výrazněji se promítají do bezpečnostní situace evropských měst, fungování místních komunit i každodenního života jejich obyvatel. Potvrzuje to první rozsáhlý průzkum Evropské agentury pro drogy (EUDA), zveřejněný 12. listopadu 2026. Do šetření se zapojilo celkem 95 883 respondentů z 35 zemí, z toho více než 76 tisíc obyvatel členských států Evropské unie.Výsledky ukazují, že šest z deseti Evropanů považuje obchodování s drogami a jejich užívání za závažný problém ve svém bezprostředním okolí.
Obchod s drogami narůstá
Nejde přitom pouze o abstraktní obavy z organizovaného zločinu. Polovina respondentů se domnívá, že se obchodování s drogami v jejich regionu během posledních pěti let zvýšilo. Tento údaj naznačuje, že veřejnost vnímá drogovou problematiku jako dynamicky se rozvíjející bezpečnostní výzvu, která se stále více přibližuje běžnému životu.Zajímavé je, že mezi nejvýraznějšími obavami Evropanů se objevuje především zapojování dětí a dospívajících do drogového obchodu. Za závažné bezpečnostní riziko jej označila přibližně třetina respondentů. Tato obava dokonce předstihla násilnou kriminalitu, kterou zmínilo 27 % dotázaných, i řízení pod vlivem návykových látek, uváděné 26 % respondentů.
Tento výsledek vypovídá o posunu ve vnímání drogové problematiky. Veřejnost si stále více uvědomuje, že jedním z nejnebezpečnějších aspektů drogového trhu není pouze samotná distribuce návykových látek, ale také zapojování nezletilých do činnosti organizovaných kriminálních skupin. Mladí lidé se v takovém prostředí mohou dostávat do kontaktu s kriminalitou již v období, kdy se teprve formují jejich životní postoje, sociální vazby a představy o budoucnosti.Významným problémem zůstává také dostupnost drog. Téměř polovina Evropanů uvedla, že by si dokázala obstarat konopí během 24 hodin. Přibližně třetina respondentů se domnívá, že by ve stejné době dokázala získat také kokain nebo MDMA.
Vapování je novým fenoménem
Zvláštní pozornost si zaslouží také rychle se rozšiřující fenomén vapování mezi dospívajícími. Elektronické cigarety a jednorázové vaporizéry se staly součástí prostředí řady mladých lidí a jejich užívání se postupně normalizuje i ve skupinách, u nichž by rodiče podobné chování vůbec nepředpokládali. Riziko přitom nespočívá pouze v nikotinu. U některých výrobků není uživatelům dostatečně známé skutečné složení náplní, koncentrace jednotlivých látek ani jejich dlouhodobé zdravotní účinky. Na trhu se navíc objevují výrobky s různými psychoaktivními či jinými potenciálně škodlivými příměsemi. Vapování tak nelze automaticky považovat za neškodnou alternativu kouření.
Z hlediska prevence je znepokojivé především to, jak snadno se tyto výrobky dostávají mezi nezletilé a jak obtížné může být pro rodiče i pedagogy rozpoznat, že se s nimi jejich děti setkávají nebo je samy užívají. Snadná dostupnost těchto látek ukazuje, že drogový trh není omezen pouze na specifické sociální skupiny nebo prostředí. Stává se součástí širšího společenského prostoru, v němž hrají významnou roli také digitální komunikační kanály, distribuční sítě a proměňující se spotřebitelské chování. Zároveň je třeba zdůraznit, že průzkum EUDA zachycuje především subjektivní vnímání obyvatel, nikoliv přímo statistickou míru drogové kriminality. Vysoká míra obav tak může souviset nejen s reálným rozsahem problému, ale také s jeho viditelností ve veřejném prostoru, mediální pozorností nebo zkušenostmi obyvatel konkrétních lokalit.
Zdravotní a psychologické aspekty
Vedle bezpečnostních dopadů upozorňuje průzkum také na zdravotní a psychologické souvislosti užívání drog. Téměř 40 % respondentů označilo za hlavní problém veřejného zdraví spojený s drogami právě duševní obtíže.Tento údaj připomíná, že drogová problematika nemůže být řešena pouze prostřednictvím policejních zásahů a trestního práva. Užívání návykových látek může souviset s psychickými obtížemi, sociální izolací, narušenými rodinnými vztahy i problémy ve vzdělávání a pracovním uplatnění. Zvláštní pozornost si v této souvislosti zaslouží dospívající, u nichž může mít kontakt s návykovými látkami dlouhodobé důsledky pro další osobnostní a sociální vývoj.
Zajímavým zjištěním je také rozdílný postoj Evropanů k samotným uživatelům drog a k organizovanému drogovému obchodu. Zatímco téměř čtyři z deseti respondentů (39 %) požadují přísnější tresty pro drogové dealery, legalizaci drog podporuje pouze 13 % dotázaných.V případě lidí, kteří se dostali do konfliktu se zákonem v souvislosti s drogami, je však situace odlišná. Podpora léčby a odborné pomoci zde získala 45 %, zatímco pro trestní postih se vyslovilo 31 % respondentů.
Drogy jako bezpečnostní hrozba
Evropská veřejnost tak zjevně rozlišuje mezi organizovaným obchodováním s drogami, které vnímá především jako bezpečnostní hrozbu, a samotnými uživateli, u nichž častěji připouští potřebu zdravotní a sociální intervence. Tento rozdíl představuje důležitý základ pro tvorbu účinnější protidrogové politiky. Represivní opatření namířená proti organizovaným kriminálním strukturám by měla být doplněna dostupnou prevencí, léčbou a systematickou podporou ohrožených skupin obyvatelstva.Evropský komisař pro vnitřní věci a migraci Magnus Brunner v této souvislosti zdůraznil, že Evropané požadují rozhodný postup proti drogovým překupníkům a kriminálním sítím, současně však uznávají význam pomoci lidem zasaženým užíváním drog.Výsledky průzkumu EUDA ukazují, že drogová problematika představuje komplexní výzvu, která překračuje hranice jednotlivých států i tradiční rozdělení mezi bezpečnostní a zdravotní politikou. Zvláštní pozornost si zaslouží především rostoucí obavy z dostupnosti návykových látek a zapojování nezletilých do drogového obchodu.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.
