Zpráva dne: Evropská centrální banka je toho názoru, že pro ekonomické ozdravění je potřeba, aby narostly mzdy, které zůstávají i přes oživení stále velmi nízké. Řada je nyní na odborech a jejich tlaku na mzdy.
Největší německé odbory chtějí nárůst mezd pro své členy, kterých jsou dva miliony, a Mario Draghi z toho bude mít radost. Není tomu tak dávno, kdy byl guvernér Evropské centrální banky byl vyděšen požadavkem IG Metall na 6 % nárůst – což je třikrát víc, než inflační cíl ECB. Jenže tlak na globální ceny je slabý, kvůli globalizaci, technologiím či levné ropě, proto jsou nárůsty platů v Německu důležité pro zdraví celé eurozóny.
Mzdy jsou podle Draghiho hlavním motorem inflace. A inflace zůstává stále nízká. Proto jsou jednání takových svazů jako je IG Metall velice důležitá. ECB se totiž připravuje na klíčové rozhodnutí – zda sníží svůj monetární stimul. IG Metall je takový vzor pro ostatní, pokud půjdou platy nahoru o 3-4 %, je to pro ECB dobrá zpráva.
Pracovníci IG Metall jsou na trzích, kde poptávka převyšuje nabídku, míra nezaměstnanosti v Německu je rekordně nízká. Al ještě musí zajistit ten mzdový tlak, který by byl pro Draghiho dobrou zprávou. Koneckonců on sám varoval, že „nárůst mezd“ je podstatně slabší v této fázi cyklu, než tomu bylo v minulosti. Přestože oživení ekonomiky dodalo 6 milionů nových pracovních míst.
Jenže i když nezaměstnanost klesla, a v Německu je nedostatek pracovních sil, mzdy musejí dál růst. Banka se domnívá, že velká část problému je dána tím, že oživení na trhu práce je dáno úvazky částečnými s nízkou kvalitou, které vedou k tomu, že lidé mají minimální pozici k vyjednání nižších mezd.
Dalším problémem je to, že odbory v Německu se dívá zpětně ohledně svých požadavků, jak Draghi uvedl v Estonsku, dívají se na nízkou inflaci jako na základ pro svá současná vyjednávání. Odbory navíc ví, že požadavky jejich členů nezahrnují jen mzdy, také jde o penze, či rovnováhu mezi soukromým životem a prací.
Jenže zároveň ECB podporuje strukturální reformu trhů práce jako je francouzský pokus prezidenta Emmanuela Macrona, který chce, aby malé firmy mohly jít „mimo“ mzdové dohody v jejich odvětví, což by nejspíš vedlo ke snížení mzdového růstu. Prý je ovšem cílem jeho reforem nikoliv snížení mzdového růstu samo o sobě, ale spíše narovnání mzdového růstu a produktivity, jako na firemní úrovni, tak sektorové. Ale už se přiznává, že „v některých případech“ to může vést k nižšímu růstu mezd.
Eurostat ukázal, že náklady práce vzrostly o 1,8 % do června tohoto roku, což je slušná dynamika. Pomalu prý také roste sebevědomí zaměstnanců. Draghi věří, že mzdy nakonec začnou předhánět inflaci a dostanou se na dvouprocentní cíl plus zisky z produktivity. Je ale potřeba být trpělivý, řekl guvernér ECB. Také analytici souhlasí, s tím, že mzdy neskutečně zaostávají za ekonomickým vývojem.