Přečetli jsme si: Jak vidí nejbližší budoucnost ruští experti na mezinárodní vztahy je možné se dozvědět v nejnovější zprávě „Mezinárodní hrozby 2017. Prognóza hrozeb mezinárodní bezpečnosti a stability“ vydané v Moskvě.
Hlavní risky a výzvy z ruského pohledu v oblasti mezinárodních vztahů v roce 2017 sledovala zpráva vydaná pod redakcí dvou expertů na mezinárodní vztahy Andreje Bezrukova a Andreje Sušencova a vydaná agenturou Vnější politika a fondem Gorčakova.
Podle této nově zveřejněné zprávy bude pro směřování zahraniční politiky Ruska v roce 2017 zásadní to, jak se rozvinou vztahy mezi USA a Ruskem.
Jejich kvalita a (ne)konfliktnost bude záviset na tom, zda bude Donald Trump úspěšný v prosazení svého zahraničněpolitického programu. Každopádně autoři zprávy vidí celkově situaci ve vztazích s USA i v mezinárodních vztazích obecně jako nejistou.
Hlavními testovacími poli vztahů mezi Moskvou a Washingtonem bude v roce 2017 linie dotyku mezi NATO a Ruskem ve východní Evropě a možnost nebo nemožnost najít společnou řeč na Blízkém východě, bez ohledu na rozdílnost cílů obou zemí.
Klíčem k úspěšnosti vztahů do budoucnosti vidí zpráva udržení strategické parity obou zemí.
V případě syrského konfliktu se autoři domnívají, že rok 2017 by měl umožnit ukončení proxy války třetích stran v Sýrii a také by mohl vést k porážce Islámského státu. Nicméně vývoj v Sýrii podle nich znova závisí na tom, jakým směrem se vydají vztahy mezi Spojenými státy a Ruskem i to, jak bude Turecko reagovat na rusko-íránskou spolupráci.
V případě ukrajinské krize se v roce 2017 nedá očekávat její úspěšné vyřešení. Zpráva ho vidí za stávající vlády v Kyjevě jako nemožné. Očekávat sociální kolaps Ukrajiny považují autoři za nepravděpodobné. Kromě toho ho považují za riskantní pro Rusko – kolaps Ukrajiny v důsledku sociálního výbuchu by ohrozil plynovody a vývoz zemního plynu přes Ukrajinu, zhoršil by mezinárodní vztahy a z Ruska by učinil cíl ukrajinské imigrace.
Příměří v Náhorním Karabachu na linii rozhraničení enklávy, o které vedou spory Arménie a Ázerbájdžán, je velmi křehké a v roce 2017 je možné očekávat situaci dynamického statu quo, který povede k nárůstu vojenských incidentů ale nejspíš bez obnovení konfliktu jako takového.
Zpráva očekává, že během roku 2017 dojde k podstatnému posunu v otázce protiruských sankcí Západu. Tím ale nemyslí, že by došlo k jejich zrušení, které je otázkou složitějších mechanismů. Podle autorů nicméně změna americké administrativy a volby ve Francii a v Německu dávají možnost k tomu, že by se odpor proti sankcím poprvé stal témem transatlantických vztahů.
Klíčovým bude pro proces rušení sankcí jejich „odvázání“ od ukrajinské krize a jejího vyřešení, píše také zpráva s tím, že v roce 2017 se dá očekávat zmírnění některých nejbolestivějších omezení ve finanční oblasti.
Zpráva rovněž očekává významnější posuny v japonsko-ruských vztazích v návaznosti na připravenost Tokia a Moskvy uzavřít mírovou smlouvu a naleznout kompromis ohledně sporných ostrovů.
Ochota Moskvy ke kompromisu v této otázce je ale spojená s tím že Rusko chce dosáhnout výrazného zlepšení vzájemných vztahů, které bude pevně ukotveno a nebude závislé na změnách politické konjuktury v Japonsku.
V Evropské unie budou pokračovat odstředivé tendence také v roce 2017. Zpráva vidí jejich příčiny v existujících nerovnostech, posilování antiimigračních názorů, v technologických proměnách, které ovlivní trh práce, a také ve stárnoucí populaci EU.
Některé země budou pokračovat v obviňování Ruska z dezintegrace EU, očekává zpráva dále. Volby v Německu i ve Francii ale otevřou možnosti k vyřešení některých nakupených problémů. Tvrdý Brexit je možností.
Skupina zemí BRICS oslabuje svůj politický a ekonomický význam. Důvodů pro to je podle autorů řada. Posilování spolupráce Ruska a Číny v rámci eurasijské integrace a Hedvábné stezky, politický vývoj v Brazílii a také v Jižní Africe, vzájemné protiklady mezi Indii a Čínou a také úpadek tohoto formátu mezinárodní spolupráce, zpráva vyjmenovává jako hlavní příčiny.
Další oblasti, kde lze očekávat nárůst konfliktu je Irák, kde autoři předpokládají nárůst bojů v souvislosti se sunnitským extrémismem, a to i navzdory možnosti, že bude v roce 2017 poražen Islámský stát. Zpráva tak nevylučuje rozpad země.
Další výzvou pro ruskou politiku a mezinárodní prostředí má být skutečnost, že se v roce 2017 stane migrační krize normou mezinárodních vztahů a povede konkrétně v případě EU k její zásadní proměně.
Autoři zprávy přitom napsali, že migrace bude v nejbližších desetiletích z politických, ekonomických i přírodních důvodů narůstající problém. Do konce 21. století očekávají, že bude v pohybu celkem 500 milionů lidí.
Oznámená vládní intervence v Afganistánu podle zprávy nezmění příliš na skutečnosti, že je asi kolem 50 % země mimo vládní kontrolu nebo pod smíšenou kontrolou a probíhají zde boje. Nicméně autoři nepředpokládají, že by v příštím roce došlo k destabilizaci režimu v Kábulu.
Nárůst nejistoty a utváření podmínek pro destabilizaci pozorují autoři zprávy v Saudské Arábii. Tyto podmínky souvisí s otazníkem kolem následnictví nemocného krále Salmána a s bojem klanů a konzervativních duchovních kolem prince Mohameda bin Salmána, který dnes fakticky vládne.