Přečetli jsme: Summit EU ve Švédsku podtrhl sociální práva v EU, ale francouzský prezident Macron ho také využil ke skryté kritice Maďarska, které má podle něj svoji agresivní daňovou politiku platit z evropských fondů.
Emmanuel Macron zaútočil na státy EU, které „se zmocní“ evropských fondů, aby tak financovaly agresivní daňovou politiku. Byl to jen chabě zakrytý útok na Maďarsko kvůli jeho využívání společného rozpočtu EU, napsaly noviny Financial Times. Francouzský prezident navrhnul vizi pro další dlouhodobý rozpočet EU, který by vyžadoval od členských států splnění určitých kritérií, včetně daňové politiky, tak, aby mohly čerpat investiční odporu.
Uvedl to na summitu v Götebrogu, kde představitelé zemí EU ukázali na důležitost 20 sociálních práv. Ty se prozatím týkají dobré praxe, od vzdělávání až po pracovní práva a podmínky.
Macron dal najevo své rozhořčení, že některé východní země podkopávají duch kohezních fondů tak, aby pomocí nich financovaly daňové škrty. Proto uvedl, že se jedná o „unesení“ fondů. Proto se také domnívá, že další dlouhodobý rozpočet musí být spojen s dosažením kritérií sociální konvergence. A to je prý potřeba udělat i pro daňový systém.
I když Francie dlouhodobě měla výhrady k daňové politice Irska a Lucembursko, aktuální Macronův výpad byl určen Maďarsku, které tento rok zavedlo plošnou daň z příjmů korporací ve výši jen 9 %, což je nejnižší hodnota v EU, a je to část strategie lákání zahraničních investic.
Navíc velcí investoři mohou dát snižovat svou daňovou povinnost, pokud použijí EU granty či přímé vlády dotace spojené s vytvářením pracovních míst.
Německo se snaží uvalit přísnější podmínky, protože rámec 2021-2027 bude vyjednáván příští rok, a chce zabudovat i podmínky vlády práva a ekonomických reforem. Ovšem reformy, zčásti namířené na obavy ohledně právního a demokratického standardu v Polsku a Maďarsku, by byly v rámci 27 sporné. Rozpočet EU a daně totiž vyžadují jednomyslný postoj.
Summitu ohledně sociální politiky je vnímán jako důležité znamení toho, že EU přiznává, že sociální a ekonomické problémy jsou jádrem rostoucího populismus.
Předseda Komise Jean-Claude Juncker k tomu uvedl, že unie byla „vždy v srdci sociálním projektem.“ EU je podle nejen jednotný trh, nejen peníze, nejen euro, ale je to o hodnotách a o způsobu života, jakým chceme žít.
Juncker a švédský premiér budou pracovat na zprávě, jak by měly být principy dohodnuté v Göteborgu dány do praxe. Někteří vnímají odchod Británie právě jako šanci, jak prosadit sociální politiku, kterou Velká Británie vždy odmítala. Ale i země východní Evropy se obávají, že by sociální ochrana mohla být použita jako nástroj zavření trhů ve Francii a Německu pro jejich pracovníky a poskytovatele služeb.
Macron k tomu uvedl, že referendum o Brexitu byl moment, kdy Británie „cítila důležitost sociální konvergence a pochopila negativa z toho, že otevřela svůj trh levné práci.“
Články zveřejněné v sekci Přečetli jsme nemusejí vyjadřovat názor redakce.
Ilustrační obrázek: Autor – EU2017EE Estonian Presidency – Emmanuel Macron, CC BY 2.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=62887988