ČSU. Počet ekonomicky neaktivních, kteří by chtěli pracovat, činil v 1. – 3. čtvrtletí roku 2017 125 tisíc osob. Jde o velmi různorodou skupinu osob, většina z nich (97 tis.) již dříve pracovala. Pouze 40 tisíc osob však uvedlo, že jsou schopni nástupu do zaměstnání do 14 dnů. Informuje o tom tisková zpráva Českého statistického úřadu, ze které citujeme.
V minulém roce byl vývoj na trhu práce mimořádně příznivý. Celkový počet pracujících byl nejvyšší od vzniku České republiky a zároveň byla míra nezaměstnanosti vůbec nejnižší v rámci celé Evropské unie. Za této situace je tím naléhavější otázka, jak řešit rozpor mezi tlakem na další růst zaměstnanosti a současnými sociálně ekonomickými a demografickými podmínkami.
Za určitou rezervu pracovních sil lze považovat část ekonomicky neaktivní populace. Z porovnání s ostatními členskými zeměmi EU vyplývá, že v případě naší republiky se jedná zejména o mladé lidi do pětadvaceti let a v kratším výhledu i o ženy ve věku 60 a více let. V rámci výběrového šetření pracovních sil se všechny členské země EU navíc zabývají i skupinou osob, které nepracují, aktivně si práci nehledají a nesplňují tedy podmínky pro zařazení mezi nezaměstnané, ale zároveň by chtěly pracovat. Tyto tzv. odrazené osoby lze tedy považovat za specifickou rezervu pracovních sil.
Počet ekonomicky neaktivních ochotných pracovat v posledních letech klesá
V roce 2008 činil počet odrazených od hledání zaměstnání téměř 190 tisíc a na této úrovni se udržel zhruba do roku 2011. Od roku 2012 je zřejmý značný pokles počtu těchto osob. V roce 2013 se jejich počet snížil pod 150 tisíc a dostupné výsledky za tři čtvrtletí roku 2017 ukazují, že v minulém roce se dostal již pod hodnotu 125 tisíc. Jedná se častěji o ženy, ale i četnost mužů je významná.