Ekonomický a politický vliv Erdoganova Turecka na západním Balkáně vzrostl, což budí značné obavy Evropské unie.
Turecko se vrací na Balkán, píše pro POLITICO Zia Weiseová. Taková skutečnost, spolu s nástupem asertivního Ruska, budí v Bruselu obavy.
Ve čtvrtek se v Sofii sejde summit lídrů zemí EU s celkem šesti západo-balkánskými zeměmi – Albánie, Bosny a Hercegoviny, Kosova, Makedonie, Černé Hory a Srbska. Jedná se první takový summit od roku 2003. Cílem EU bude znovu zopakovat svoje členské sliby pro šest zemí regionu.
Zájem EU o tento region je inspirován Ruskem a jeho kroky na Balkáně v poslední době. Jenže Rusko tu není jedinou silou. Jde také o Turecko, které v době osmanské říše mělo na celém Balkáně obrovský vliv. Obavy EU souvisejí s tím, že Turecko je nyní autoritářským státem, proto se EU strachuje nikoliv o ekonomický vliv, ale především o vliv politický.
Turecko vidí Balkán jako svojí přirozenou sféru vlivu jako bývalá imperiální mocnost. V posledních 15 letech vlády Erdogana se Turecko o posilování vlivu snaží svými investicemi a penězi. Jde o rozvojovou pomoc nebo infrastrukturní projekty, podporu univerzit, obnovu mešit atp. Jenže spolu s tím jde ruku v ruce také nátlak na tamější vlády ze strany Turecka. Weisová uvádí případy, kdy se Ankara snažila vlády donutit, aby zasáhly proti stoupencům imáma Gethulláha Güllena. V Kosovu si turecká rozvědka zatkla, bez vědomí tamních úřadů, několik stoupenců Güllena a odvezla je do Turecka. V případě Bosny a Hercegoviny se vliv Turecka projevil tím, že se zde bude 20. května konat Erdoganova předvolební akce.
Turecká strana, a to také turecká opozice, nicméně zdůrazňuje, že turecké záměry se liší od Ruska a že Turecko zde nechce soutěžit s EU. Hovoří tak o win-win situaci a turecké podpoře euro-atlantické integrace.
Turecko a západní Balkán sdílejí společné dějiny. Osmanská nadvláda vytvořila na Balkáně i v Turecku celou řadu diaspor etnického a náboženského charakteru, připomíná Weisová. Některé z nich jsou relevantní do dnes a turecká strana je využívá například v obchodě a v investicích. Ty v posledních letech velice narostly. V roce 2002 investovalo Turecko na západní Balkán 364 milionů euro, ale v roce 2016 činilo číslo už 2,5 miliard euro. Nicméně obchodování se západním Balkánem představuje jenom o malý díl celkového tureckého obchodního obratu.
Překvapením je především rozkvět obchodních vztahů mezi Tureckem a Srbskem. Dobré vztahy jsou zde ala také na politické úrovni. Ekonomická spolupráce vedla k tomu, že obě země nechaly stranou staré animozity. V roce 2017 byl obrat srbského obchodu s Tureckem 1 miliarda euro. Před dvěma roky to bylo 745 milionů euro. A srbský prezident diskutoval v Ankaře tento měsíc další projekty.
Obavy na straně EU tak budí vliv Turecka, Ruska, ale také Číny v regionu a možnost, že tyto země budou blíže spolupracovat s partnery, které nezajímá stav demokracie v těchto zemích. I když Turecko opakuje, že podporuje snahy západního Balkánu o členství v EU.
Někteří analytici upozorňují na to, že Erdoganova rétorika a pojetí politiky podporuje v regionu napětí tím, že hraje na náboženské a nacionalistické noty, včetně otázek ohledně teritoriální integrity, což je v regionu citlivé téma. Další analytici ale upozornili na to, že způsobit zde problémy není v tureckém zájmu, protože Ankara má především zájem o ekonomické vztahy.
Jeden z tureckých analytiků řekl POLITICO na adresu EU, že se blok musí „přizpůsobit realitě, že vliv Turecka není něco, čemu je možné zabránit“. EU by měla změnit přístup, který by vycházel z přijetí tureckého vlivu a hledání společných cílů, míní Sinan Ülgen.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.