Jak je to s postavením amerického dolaru ve světové ekonomice? A jak se dá před dolarem jako měnou světového hegemona utéct?
The Economist píší o síle a vlivu amerického dolaru.
Jen málo bank se může rovnat sídlu Banky Delta v Macau. Ale i tak má za sebou těžké chvíle, protože ji americké ministerstvo financí obvinilo z praní peněz pro Severní Koreu. A následovala panika investorů, ostatní banky se stáhly, a vláda Macaa musela zasáhnout. Ministerstvo financí následně zakázalo všem americkým finančním institucím, aby u banky měly účet, takže ji vyřadily z amerického finančního systému.
Macao je vzdáleno od Washingtonu 8000 mil, píše Economist. Ale uniknout dlouhým prstům dolaru je těžké. Jeho dominance odráží to, čemu ekonomové říkají síťové externality. Čím více lidí to používá, tím užitečnější je to pro ostatní. Ochota jedné osoby přijmout dolar od druhé záleží na tom, zda třetí osoba bude dolary přijímat od nich.
Dolar jistě profituje také z toho, že je hlavním standardem pro výměnu měn, financování obchodu i vyrovnání mezinárodních plateb. Kdyby každá ze 150 měn byla obchodována proti každé, pak bychom potřebovali 11 715 devizových trhů. Když se obchoduje vůči dolaru, pak stačí tak nějak 149. Když nemůžete koupit afghánskou měnu polským zlotým, pak tu jednu měnu prodáte za dolary, za které koupíte tu druhou.
Když má každá mezinárodní banka účet v New Yorku, pak každá další může posílat peníze přes stejné finanční centrum. Globální finanční systém je jako kanál, všechny trubky vedou přes New York.
Což znamená, že americké ministerstvo financí má sílu trestat a má i právní dosah. Mnoho firem třeba v USA nic neprodává ani nenakupuje, ale i tak platí přes New York. Protože platby jdou přes americké finanční instituce, pak ministerstvo financí může tvrdit, že jeho banky vyvážejí finanční služby „někomu špatnému“ a může zaútočit na firmy. Pro mnoho firem je totiž vyloučení z amerického finančního systému bolestivější než potenciální hrozba vyloučení od amerických zákazníků. Ministerstvo financí USA hrozilo, že uzme dolary placené Rusalu, ruské firmě, která je jedním z největších producentů hliníků, což vedlo k chaosu na globálním hliníkovém trhu.
To, co se stalo s Rusalem, a také rozhodnutí Trumpa stáhnout se z íránské dohody vyvolalo strach, že Amerika svou moc zneužije. Což znamená, že zahraniční vlády a instituce mohou přemýšlet o tom, jak změnit trasu potrubí.
Ne všechny platby v dolarech podléhají americké jurisdikci. Například je možné vypořádat velké platby v Tokiu, Hong Kongu a jinde. Ale trubky jsou úzké. Amerika má dva velké platební systémy, Fedwire a CHIPS, které v roce 2017 provedly denní platby ve výši 4,5 bilionu dolarů. Systém Hong Kongu, který běží přes soukromou banku HSBC, tvoří jen 0,8 % této částky. A hlavně, atraktivita offshorových dolarů spočívá v tom, že mohou přijít i odejít z amerického finančního systému, když to je nutné. Takže likvidita systému v Hong Kongu je opřena o schopnost HSBC obchodovat s dolary v New Yorku.
Čína začíná tvořit svůj vlastní mezinárodní platební systém, založený na její měně. Jistě se může zeptat Íránu, zda bude akceptovat jüan za ropu. A americké stažení se z dohody s Íránem zvýší ropné kontrakty futures v jüanech, které Čína spouští v Šanghaji. Rusko a Čína si vzájemně stále více platí ve svých měnách, než v dolarech. Rusko zaplatilo Číně 15 % čínských dovozů v jüanech.
Jenže čínské kontroly kapitálu a evropské fiskální problémy oslabují možnost, aby se jejich měny staly rivaly dolaru. Ale čínská ekonomika je předurčena k tomu, aby americkou předehnala, pak by bylo divné, aby měna za tímto zaostávala. Zatím žádný z těchto bloků není v situaci, kdy se může vyrovnat americké síle ve finančním systému, možná budou schopny si vytvořit dost silné finanční potrubí, dost silné na to, aby udržely obchod s ruskými firmami na blacklistu, nebo s Íránem.
FED se tohoto obával a již v roce 2016 zaznělo: „čím více bude podmíněno užití dolaru a našeho finančního systému dodržováním americké zahraniční politiky, tím více riskujeme odchod k dalším měnám a jiným finančním systémům ve středním období.“
Dostat se z vlivu americké jurisdikce není totéž, co utéct americké síle. I když platby nejdou přes americké teritorium, pak Amerika stále může uvalit tzv. extrateritoriální sankce, což znamená, že se nesmí obchodovat s firmou, která obchoduje se stranou na černé listině. A pak by tedy zahraniční vlády musely podpořit banky, odběratele a zákazníky, kteří mohou žít bez Ameriky úplně.
Banka Delta Asia přežila americký útok, protože jí pomohla vláda v Macau. Ale ještě pořád musí přesvědčit americké ministerstvo financí, aby zrušilo výnos, který jí brání v získání přístupu k americkému finančnímu systému. Ale není zcela odříznuta od dolaru.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.