Má se jednat až o 20 miliard dolarů ročně s důrazem na infrastrukturní projekty. Čínské investice do Ruska tak vyrostou dvojnásobně.
Na prvním dnu summitu Šanghajské organizace pro spolupráci lídři posílili takzvaný „šanghajský duch“, a to tak, že se organizace už nyní neoficiálně nazývá šanghajskou G8. V rámci summitu Rusko a Čína podepsaly řadu dohod a v Moskvě doufají, že bude posílena aktivní účast Číny v ruských infrastrukturních projektech.
Letošní summit Šanghajské organizace pro spolupráci se konal v Číně a sešli se zde nejvyšší představitelé celkem 8 členských zemí (Čína, Rusko, Kazachstán, Uzbekistán, Tádžikistán, Kyrgyzstán, Indie, Pákistán) a také čtyř zemí s pozorovatelským statusem či statusem „partnerů v dialogu“ (Bělorusko, Mongolsko, Afghánistán, Írán).
Posílení “šanghajského ducha”
Summit věnoval celou sobotu posílení „šanghajského ducha“ a to, co se těmito slovy myslí, vysvětlil prezident Číny Si. Čínský lídr mluvil o konfucianismu a jeho pojetí světa – ten náleží všem a všechny země by měly být v souladu, vzájemně si pomáhat jako jedna velká rodina. A toto konfuciánské pojetí má hodně společného s duchem Šanghaje, řekl Si dále, který charakterizuje vzájemná důvěra, rovnost, vzájemná výhodnost, vzájemné konzultace, respektování různosti kultur a směřování ke společnému rozvoji. A dále dodal, že šanghajský duch znamená také hledání společného při zachování různosti, což je aktuální pro dnešní svět.
Čína je v tomto roce předsednickou zemí organizace, proto jí připadlo hoštění summitu. Vladimír Putin byl při příležitosti svojí cesty do Číny, vyznamenán medailí přátelství jako vyjádření velkého respektu čínského národa k prezidentovi Ruska, jak to zaznělo při předávací ceremonii. Naopak Putin se snažil přispět svým dílem k šanghajskému duchu a daroval čínskému lídrovi ruskou saunu z dvě stě let starého cedru z Altaje. Tedy, přesněji řečeno, fotoalbum stavby, kterou později postaví ruští specialisté.
Vedle toho byl prezident Si Ťin-pching pozván jako hlavní host IV. Východního ekonomického fóra ve Vladivostoku. Ten se bude konat v září. K tomu ovšem také zaznělo od Vladimíra Putina, že rusko-čínské vztahy mají „strategický charakter“ a stojí na rovnoprávnosti, dobrém sousedství a důvěře. Nicméně prezident Si měl připraveny další dary v podobě národního hudebního nástroje a tradiční hliněné figurky s tváří Vladimíra Putina. Nechyběl ani vojenský salut na počest ruského hosta.
Rusko a Čína posílily ekonomické vztahy
Dvojstranné jednání mezi Putinem a Si přineslo posuny v ekonomických vztazích obou zemí – podepsána byla řada ekonomických dohod. Čína je dokonce připravena na to, účastnit se realizace Putinových nových květnových dekretů – v té části, kde je řeč o boji s chudobou a o realizaci infrastrukturních projektů. Čína je světovým lídrem ve výstavbě dálnic a železnic. Oba představitelé na setkání summitu ve městě Čching-tao přijeli vlakem Fu-sing, který má rychlost 350 km/h. Jde o čínský projekt, který se podle očekávání může objevit také v Rusku, mezi Moskvou a Kazaní. Čínské dráhy podepsaly memorandum ohledně dopravy s Ruskými železničními dráhami.
Řada dohod se týkala ruského Rosatomu, který bude stavět v Číně další jaderné reaktory a stanice. Dále dohody zahrnuly vytvoření společného investičního fondu s kapitálem 1 miliardy dolarů. To má přinést v nejbližších pěti letech do Ruska investice v hodnotě 20 miliard dolarů. Bude to dvojnásobek dosavadních čínských investic v Rusku. Ruská banka Vnešekonombank a čínská Státní banka rozvoje podepsaly dohodu o spolupráci v oblasti kreditních zdrojů – mluví se až o 600 miliardách dolarů určených na různé projekty.
Nebylo tedy divu, že ruská delegace byla v Číně ve velmi dobré náladě. Kromě Olega Děripasky, který se neustále věnoval svému chytrému telefonu a s nikým se nebavil. Na otázku novináře deníku Gazety ohledně situace kolem firmy Rusal a amerických sankcí, Děripaska řekl, že by raději odpověděl později.
Mongolsko s ohledem na narůstající význam „šanghajského ducha“ se aktivně nabídlo stát se přepravním hubem mezi Asii a Evropou. Zazněla nabídka na stavbu plynovodu přes Mongolsko – mezi Ruskem a Čínou. A Vladimír Putin nápad přivítal.
Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.