Dopad měnové krize stále na ekonomiku doléhá a turecká lira je brzdou moci současného prezidenta.
Dobrou zprávou pro tureckou ekonomiku je, že by to taky mohlo být mnohem horší, napsal britský list The Economist (vydání 05/01/2019). Turecká lira strávila léto ve smrtící spirále. Důvěra investorů se zlepšila, když Turecko propustilo amerického pastora, který byl ve vězení dva roky. Dialog s USA byl intenzivnější po vraždě saúdského novináře Džamala Chašákdžího.
Inflace se od září snižovala, hlavně kvůli zvýšení úrokových sazeb. Erdoganův zeť, který byl jmenován do funkce ministra financí, zatím bankéře a analytiky uklidnil.
Dopad měnové krize ale stále na ekonomiku doléhá. Mezi čtvrtletími došlo k propadu ekonomiky. Recese, definovaná jako dvě za sebou následující čtvrtletí poklesu, se zdá být za rohem. Moody´s očekává pokles ekonomiky o 2 %, MMF vidí slabý růst o 0,4 %.
Navzdory aktuální stabilizaci, ztratila lira za minulý rok vůči dolaru skoro 30 % své hodnoty, což znamená velký tlak na turecké firmy, obtěžkané zahraničním dluhem. Experti tvrdí, že tisíce firem již požádalo o ochranu před bankrotem. Některé velké firmy musely vyjednávat o dluzích ve výši miliard dolarů. Rostou tedy požadavky na restrukturalizaci, ale rostou i úrokové sazby, banky těžko mohou poskytovat nové úvěry.
Prezident Recep T. Erdogan tvrdil, že vysoké úrokové sazby jsou „matkou všeho zla“, možná povolí fiskální kohoutky a bude na banky tlačit, aby půjčovaly. I vzhledem k tomu, že v březnu se mají konat regionální volby. Ale jeho manévrování je omezené, protože trhy vše bedlivě sledují. Dá se očekávat, že povolení ve fiskální disciplíně a předčasné snížení sazeb centrální bankou by vedlo k dalšímu oslabení liry.
Erdogan musí zvažovat jak preference voličů, geopolitiku i ekonomiku. Vývoj liry je nejmocnější brzdou jeho moci.
Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.