V kontextu volební kampaně do EP zní z řad rumunské PSD stále více kritiky vůči EU.
Rumunská vládní sociální demokracie flirtuje před volbami do Evropského parlamentu s euroskepticismem, píše pro POLITICO Anca Gurzu. Tento obrat jenom dokresluje pokračující schizma v rumunské středolevé straně. Někteří ze sociálních demokratů tuto novou linii nezastávají. Nejedná se o obrat, který by byl významný jenom v Rumunsku. Naopak by mohl mít podle autorky dopad na rovnováhu sil v celé EU. To by platilo tehdy, kdyby se Bukurešť přidala k zemím jako je Maďarsko nebo Polsko.
Odhady přitom ukazují, že by se rumunská sociální demokracie mohla co do počtu stát třetí největší delegací v novém Evropském parlamentu.
Už delší dobu se dají ve vládnoucí politické straně Rumunska sledovat spory a konflikty o další směřování strany. Například v lednu stranu opustila její letitá politička Corina Creţu, která bude kandidovat do EP za novou politickou stranu Pro Romania. Podle ní už současná sociální demokracie Rumunska neodpovídá evropským hodnotám. Stranu Pro Romania založil další bývalý sociálnědemokratický politik, který byl ze sociální demokracie (PSD) v roce 2017 vyloučen.
Sociální demokraté, kteří PSD zůstávají věrni, vidí v krocích lidí jako je Creţu přehnanou reakci. Například senátor za PSD Şerban Nicolae označil slova, že se jeho strana vzdaluje evropským hodnotám za „propagandistický příběh“.
Rumunsko je momentálně předsednickou zemí Evropské unie (respektive Evropské rady), ale jako takové opakovaně čelí kritice ze strany Evropské komise a Evropského parlamentu. Tyto instituce kritizují korupci v zemi a neliberální cestu, která se prý podobá té, kterou si už vybralo Maďarsko a Polsko. Kritizovány jsou i změny protikorupčních zákonů.
Korupce se dotýká také lídra strany Livia Dragnae, jehož pozice i korupční skandál kolem něj stále posilují spory ve straně, píše článek. Vedle toho PSD čelila tlaku z evropské frakce socialistů PES právě kvůli korupci a kvalitě právního státu. Tato situace nutila Dragnae v posledních měsících šikovně manévrovat mezi EU a PES, nezúčastnil se kongresu PES v Lisabonu, po dalším kongresu v Madridu však mluvil o tom, že je přesvědčeným Evropanem. Přesto se opakovaně kriticky obouvá do EU a svých západoevropských kritiků. Podobně se vyjádřila i premiérka Rumunska Viorica Dăncilă, která v rozhovoru pro POLITICO obvinila západoevropské kolegy z dvojích standardů vůči Rumunsku.
Další politici PSD veřejně kritizovali také předsedu EK Jean-Clauda Junckera, který byl nazván „podvodníkem“, který dělá EU jenom ostudu. Zazněla i nacionalistická rétorika.
Pozorovatelé ale mluví o tom, že tato rétorika je spíše odrazem osobních postojů straníků, než že by se jednalo o evropskou politiku per se.
Předvolební odhady zatím ukazují, že PSD by v Evropských volbách měla nabrat 26 %, Pro Romania potom kolem 10 %.
Kurz sociálnědemokratického lídra Dragnae ale budí obavy, že by se Rumunsko mohlo přidat do tábora euroskeptiků. Média například informovala o dopise Mattea Salviniho vedení SPD, ve kterém Salvini rumunské sociální demokraty chválí.
Tato orientace PSD není bez rizika, protože její elektorát zaujímá spíše proevropské postoje, píše dále článek. Může to také znamenat, že se PSD a její rival Pro Romania nakonec v EP sejdou ve stejných lavicích.
Přes veškerou kritiku ze strany frakce PES vůči rumunské PSD se frakce nerozhodla, že by rumunské kolegy vyloučila.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.