Běloruský prezident záhy po posledním jednání s Putinem hovořil o nutnosti bránit suverenitu běloruského mediálního prostoru…
V mediálním prostoru začala podle článku Michaila Petrovského „studená válka“ mezi Minskem a Moskvou. Vypne prezident Alexandr Lukašenko v Bělorusku ruské televizní stanice?
Studená válka mezi Běloruskem a Ruskem vypukla hned po nedávných nepříliš úspěšných rozhovorech v Soči mezi Lukašenkem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. Lukašenko na setkání s běloruskými médii komentoval jednání úvahami o tom, „kdo za to může a co dělat“.
V běloruském mediálním prostoru nejsou soukromá média, je plně kontrolován státem a ruskými televizemi, píše autor. Existují soukromé deníky, ale nikdo neriskuje zadávat jim reklamu, takže se musejí spoléhat na zahraniční granty a přežívat v nejistotě i ohledně toho, kdy je vláda zakáže nebo zruší. Na internetu dominují především ruské zdroje, což odráží jednak neexistenci jazykové bariéry, jednak vysokou kvalitu ruského obsahu (na internetu).
Na setkání s médii nyní Lukašenko řekl, že informační suverenita představuje důležitou součást nezávislosti státu, a země ji musí bránit.
Prezident tak kritizoval skutečnost, že se běloruský mediální prostor spoléhá na „cizí“ obsah. V souvislosti s posledním jednáním s ruským prezidentem Lukašenko řekl, že informace o Bělorusku v ruských médiích a na kanálu Telegram jsou pro zemi otevřeně destruktivní.
Bělorusko podle Lukašenka nelze srovnávat s Rakouskem nebo se Švýcarskem, které se mohou opírat o moc Evropské unie, o svoje spojence. „My se nacházíme ve stavu, kdy nám nakládají spojenci i nepřátelé, v tomto smyslu je Bělorusko ostřelováno ze všech stran. A ve velkých zahraničních médiích se ve vztahu k naší zemi objevují narážky a někdy dokonce i vědomé lži a pomluvy,“ cituje článek Lukašenkova slova.
Prezident Běloruska nařídil, aby mu připravili přehled posledních informací o Bělorusku, které vydala ruská média.
Pozorovatelé předpokládají, že Bělorusko by nyní mohlo začít omezovat vysílání ruských televizních kanálů podle ukrajinského modelu. Ovšem běloruské vysílání není ani dnes svobodné. V Bělorusku například nejde sledovat zpravodajství Rossija 24, nebo nemá povolení.
Jiní ovšem o blokádě ruských médií v Bělorusku pochybují. Spíš se bude jednat o modernizaci běloruského propagandistického soukolí. Pro běloruskou vládu je totiž nyní problém, že běloruská média šíří ruské narativy. Ministr informací země mluví například o nutnosti boje proti fake news.
Tyto výčitky a požadavek „něco s tím za každou cenu udělat“ se zřejmě objevují v souvislosti s neúspěchy na poli bělorusko-ruských vztahů, s ekonomickými problémy země a před prezidentskými volbami v Bělorusku, píše článek. Lukašenko si jistě pamatuje rok 2010, kdy mu do kampaně zasáhl dokument ruské NTV „Kmotr“. V běloruském mediálním prostoru teď zřejmě začne válka o vliv na myšlení lidí.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.