Michael Hauser glosuje pohled filosofa Slavoje Žižka, který v pandemii koronaviru vidí nejen limity tržní globalizace, ale také limity populistických hesel „America First“.
Ekonomové a politici, kteří ještě nedávno omílali mantru trhu, v souvislosti s koronavirovou pandemií mluví o nutnosti masivních státních intervencí. I Kalousek se vyjádřil tak, že následky pandemie mají hradit především ti, kteří ze společnosti nejvíce těžili: oligarchické firmy. Slavoj Žižek ukazuje, že koronavirová pandemie nastoluje otázku, zda komunismus není logickou odpovědí na dnešní situaci. Nemyslí tím pochopitelně komunismus na starý způsob. Cituje Willa Huttona, který píše v Guardian, že zatím se každá země stará hlavně sama o sebe, a dokonce zakazuje export strategických zdravotnických komodit.
Koronavirus podle Žižka nesignalizuje pouze limity tržní globalizace, ale také odhaluje limity nacionalistického populismu. Jestliže se vláda řídí heslem „America first“ (nebo každá jiná země, která klade své zájmy na první místo), neuspěje, protože Ameriku zachrání pouze globální koordinace a spolupráce. Žižek se nedovolává nějaké utopické vize či idealizované solidarity mezi lidmi, ale naopak tvrdí, že současná krize jasně ukazuje, že globální solidarita a spolupráce je v egoistickém zájmu přežití. Předseda Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzývá vlády, aby aktivovaly všechny dostupné prostředky a postupovaly kolektivním, koordinovaným a komplexním způsobem. Žižek dodává, že tímto způsobem je nutné postupovat na globální úrovni. Je zapotřebí spojit lokální mobilizaci lidí mimo státní kontrolu a silnou a účinnou globální koordinaci. Tak chápe Žižek základní obrysy komunismu, které se začínají objevovat: komunismus není utopická touha, nýbrž jeho vytvoření je nutnost kvůli přežití společnosti a přírody. Odpovídá to nakonec staré Marxově myšlence, že komunismus je zapotřebí pojímat především jako globální změnu, a ta se dosud neuskutečnila.
Ilustrační foto: Autor – Andy Liah, CC licence, Wikipedia Commons