Jaromír Janda píše o tom, že v jedné strategické oblasti Česko už soběstačné je: v energetice. Bude tomu tak i v budoucnosti?

Svůj poslední příspěvek pro !Argument o cenách elektrické energie a potřebě dostatečné kapacity zdrojů jsem zakončil citátem francouzského presidenta Charlese de Gaulla „Každý stát by se měl snažit o nezávislost energetickou, potravinovou a vojenskou.“ Na tento citát bych dnes navázal krátkým zamyšlením a věnoval se důležitosti soběstačnosti v energetice a navazujícího elektroenergetického průmyslu včetně možné podoby řešení.

Aktuální události kolem probíhající celosvětové pandemie koronaviru a všech jejích dopadů na společnost a hospodářství jednoznačně ukazují, jak důležité je pro každý stát nebýt závislý, resp. být soběstačný a schopný zajistit si všechny strategické oblasti vlastními silami. Přinejmenším v prvních okamžicích nástupu takové krize nelze spoléhat než na sebe a až později, kdo zvládá situaci lépe, může pomoci těm, kde je situace horší. Asi každý zná instruktáž v letadle před startem: kyslíkovou masku nejprve nasadíme sobě a až potom pomůžeme ostatním spolucestujícím… Jinak to ani nejde, protože by bez kyslíku mohli zůstat nakonec všichni. Ale zpátky k soběstačnosti v energetice naštěstí od zásobování ochrannými prostředky pro zdravotnictví, kde jsme si bohužel sáhli na dno nebo spíše na téměř prázdný sklad, je situace v energetice mnohem příznivější a v této oblasti jsme dnes plně soběstační.

Česká energetika vznikala soběstačně

Je to dáno především tím, že jsme si celou naší současnou energetiku vybudovali téměř sami. Díky předchozím generacím techniků a inženýrů jsme postupně budovali energetiku od prvních tzv. všeužitečných společností ve 20. letech 20. století přes budování postupně výkonnějších a účinnějších uhelných elektráren, rozvoj přenosové soustavy až po počátky jaderného programu a budování jaderných elektráren i naší vlastní konstrukce a dále spuštění současných jaderných elektráren nejprve Dukovan v 80. letech, kdy teprve došlo k vyrovnání potřebné dostatečné kapacity zdrojů elektrické energie pro celé hospodářství, a nakonec posledními bohužel pouze dvěma jadernými bloky na Temelíně. Slovy předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost můžeme děkovat našim předchůdcům, jak zodpovědně vybudovali naši energetiku. A je teď na nás, abychom byli stejně odpovědní a pokračovali v jejím dalším rozvoji a předali našim dětem energetiku v ještě lepší podobě s dostatkem spolehlivých zdrojů, která jim zajistí dostatek a bezpečnost nejen v časech běžných, ale zejména v případě nenadálých událostí, jakou je třeba právě probíhající pandemie koronaviru.

Současný vládní zmocněnec pro jadernou energetiku často ve svých vystoupeních zmiňuje, že nejdražší energie je ta, kterou nemáte a nelze než souhlasit. Jakou cenu má elektrická energie pro člověka, který leží na jednotce intenzivní péče s koronavirem připojený na dýchacím přístroji??? Samozřejmě cenu nejvyšší cenu lidského života!!!

Zajištění dostatečné kapacity zdrojů elektrické energie i do budoucna a stejně tak schopnosti zajištění jejich provozu, je tedy nade vší pochybnost jednou ze základních tedy strategických věcí, kterou musí stát zajistit. Je to jednou z jeho funkcí a povinností. Dle platné Státní energetické koncepce a dalších studií zabývajícími se budoucností naší energetiky, bude ČR potřebovat postupně s odstavováním dosluhujících elektráren nové 3 až 4 jaderné bloky každý s výkonem na úrovni 1200 MW. Bohužel zatím vláda s velkým úsilím připravuje pouze blok jeden v Dukovanech. Bylo by tedy dobré, být stejně odpovědní jako naši předchůdci a vybudovat potřebný počet bloků, abychom zajistili naši soběstačnost i do budoucna a abychom se nikdy ani v budoucnu nedostali do situace, že bychom museli platit cenu nejvyšší, protože nebudeme mít zdroje nebo nebudeme schopni si sami zajistit jejich provoz!!!

A jak k tomu dojít?  Stejně jako jsme vybudovali naši současnou energetiku!

Když jádro, tak naše

Patříme k zemím, které byly průkopníky v jaderné energetice, a všechny jaderné zdroje na našem území byly vybudovány tuzemskými podniky. Na základě dodaného projektu připravil Energoprojekt Praha prováděcí dokumentaci. Generálním dodavatelem technologické části byla ŠKODA Praha a dodavateli významných komponent jako reaktoru, turbíny, parogenerátorů atd. byly přední strojírenské firmy jako ŠKODA JS, ŠKODA Power, Vítkovice, Sigma anebo ARAKO atd. Česká republika má stále špičkové odborníky v oblasti výstavby jaderných zdrojů se zkušenostmi z výstavby jaderných elektráren a stejně tak řadu úspěšných firem, které se na výstavbě našich jaderných zdrojů podílely. Některé se díky zkušenostem z výstavby doma dokázaly prosadit také na projektech mimo ČR. Máme k dispozici špičkové zařízení v řadě oblastí strojírenství a know-how pro budování investičních celků pro energetiku.

Díky tomuto zázemí a zkušenostem jsme stále schopni realizovat značnou část přípravy a výstavby samotné od projektové dokumentace přes realizaci a montáž až po uvedení do provozu a následný provoz a údržbu. Realizace projektu a výstavby jaderných elektráren domácími dodavateli by mohla přinést nejen ekonomickou úsporu nákladů a samozřejmě podporu hospodářství, ale hlavně při následném provozu nezávislost na zahraničních dodavatelích po celou dobu provozu. Služby pro provozované bloky po dobu 60 až 80 let, tak zajistí naše firmy a budeme tedy nezávislí na zahraničních dodavatelích. Z uvedených důvodů zřejmě vyjde pro Českou republiku nejlépe osvojit si evoluční techniku, která už je v ČR známa a je pro ni vybudovaná široká infrastruktura. Jde nejen o postavení energetického bloku, ale i o náhradní díly, služby, provozní a inženýrskou podporu na 60 až 80 let provozu. Postavit elektrárnu českými firmami znamená nezávislost, protože veškeré potřebné know-how budeme mít doma. Současné jaderné bloky v ČR mají veškerý servis od našich domácích firem a díky tomu jsme tak zcela nezávislí.

Zemím, hodlajícím vstoupit do klubu jaderné energetiky je doporučováno, aby si napřed vybudovaly alespoň minimální infrastrukturu pro tento obor. Patří sem kvalifikované dozorné orgány, projekční a výzkumné ústavy, a samozřejmě i školství. To všechno Česká republika má. Má zatím i projekční organizace i výrobní firmy a jde tedy o šanci udržet a rozšířit firemní znalosti pro mladou generaci, a nejen pro českou energetiku. Pro dokreslení dle veřejně dostupných informací by podíl domácích firem, v případě výstavby nových jaderných bloků zahraničním dodavatelem, mohl být v intervalu 40 až 70 %. Naproti tomu v případě, že bude projekt realizován domácími podniky stejně jako v minulosti, může podíl domácích firem dosahovat úrovně až cca 85 % a současně bude i nadále zajištěna plná soběstačnost a nezávislost na jakémkoli zahraničním dodavateli stejně jako doposud, a tedy i národní bezpečnost ve strategické oblasti, jak říkal francouzský president Charles de Gaulle.

• Doporučujeme: Tématu jaderné energie, jejím plusům a mínusům, se věnuje tento článek Jana Zemana.