Od případu Navalnyj se vedou diskuse o ukončení projektu plynovodu Severní proud 2. Existují však právní a politické překážky – a pro Německo velká finanční rizika.
Ukončit Severní proud 2 krátce před dokončením, ptá se článek německé zpravodajské platformy Tagesschau. Mluvčí vlády Steffen Seibert nemůže říci, jak by to mělo v praxi fungovat: „Žádám vás dnes, abyste pochopili, že je příliš brzy na to, abych vám poskytl přesnou odpověď.“
Zřejmě nikdo na kancléřství ani na Spolkovém ministerstvu pro hospodářství přesně neví, kde by byla legální páka k zastavení výstavby. Spolková vláda není ani stavitelem, ani provozovatelem plynovodu v Baltském moři; investory jsou soukromé společnosti.
V nejlepším případě by Německo mohlo projekt v hodnotě miliard eur ukončit s odkazem na převažující národní zájmy, domnívají se pozorovatelé. Pravděpodobně by to prošlo zákonem o zahraničním obchodu – druhým problémem by bylo právně správné odůvodnění.
Hrozí Německu požadavky na odškodnění?
Zmrazení stavby v Baltském moři by ovlivnilo také německé stavební společnosti a německé finance. Mluvčí vlády Seibert připouští, že to věci nijak neusnadňuje: „Severní proud 2 je projekt, do kterého jsou zapojeny německé společnosti. Konsorcium je mezinárodní, má společnosti a investory z různých evropských zemí.“
Mohli by požadovat své peníze zpět, pokud by spolková vláda nechala potrubí takříkajíc zapustit do písku na posledních několika metrech, tj. na německém území. Na projektu Severní proud 2 bylo dosud prostavěno přibližně 12 miliard eur, k dokončení 1 200 kilometrů dvojitého potrubí chybí pouze 150 km.
Zelení požadují zastavení
Pak musí být stavební společnosti a investoři odškodněni, říká Annalena Baerbocková ze strany Zelených. Její straně je projekt dlouho trnem v oku, protože pumpuje do Evropy ještě více fosilní energie. „Stavební firmy a provozovatelé věděli, do čeho jdou,“ řekla předsedkyně Zelených stanici ZDF: „Ti, kteří tam investovali, čelili po celou dobu riziku, že nebude všechno nakonec legálně stvrzeno.“
Zelení proto doporučují blíže se podívat na environmentální požadavky na plynovod a pokud možno nabídnout jiné řešení oproti Severnímu proudu 2.
Pro Michaela Harmse z Východního výboru německé ekonomiky je to hrozný scénář. Harms tvrdí, že příliš úzké propojení politiky a podnikání nikdy nefungovalo. Je absurdní nedokončit stavbu téměř hotového plynovodu: „Byla udělena všechna potřebná povolení na evropské a národní úrovni. A myslím si, že otázka právní a investiční bezpečnosti je také velmi důležitá.“ Protože to by znovu vedlo k otázce odškodnění.
Tlak Spojených států
Možná, že spolková vláda musí udělat také jednu věc: počkat. Od té doby, co USA zpřísnily sankce vůči stavebním společnostem a investorům do plynovodu v Baltském moři, byla další výstavba stejně pozastavena.
Vzhledem k tomu, že represivní opatření mají mít dopad i na společnosti, které například potrubí pojistí nebo jej později mají technicky udržovat, může se Severní proud 2 proměnit v investiční zkázu i bez jakékoli akce v Berlíně. Vláda USA by se poté stala adresátem plateb za odškodnění.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.