Podle politologa nutí zdraví prezidenta ruskou politiku rozvíjet se směrem k přechodu moci a odchodu Putina…
Ruský politolog profesor Valerij Solověj, který je známý svými kontroverzními předpověďmi a kritikou současné vlády, poskytl rádiu Echo Moskvy rozhovor, ve kterém publikum zaujal svými tvrzeními.
Solověj se vyjadřoval k celé řadě současných problémů, od kauzy údajné otravy ruského liberálního nacionalisty Alexeje Navalného, přes dění v Bělorusku, po situaci v ruské politice.
Politolog například řekl, že v momentě, kdy se revoluční krize dostává do stagnace, je možné ji překonat jen za pomoci radikálních činů, ke kterým je potřeba radikálně naladěných lidí, příkladem je Pravý sektor na Ukrajině. Což je podle Solověje přesně to, co běloruským protestům chybí. Radikály pak ztotožnil s nacionalisty nebo s fotbalovými fanoušky.
Politolog dále popsal svérázný přístup ruské moci k problémům: vidí hrozbu, okamžitě ji zničí, a navíc se snaží vyrvat i její kořeny. „Ale to se nedaří, protože je to jako podhoubí – může se táhnout hluboko a velmi daleko.“
Na adresu významu voleb Solověj řekl: „…volby se jako nástroj změny a jako procedura vyčerpaly, nemají žádný smysl, vláda to sama jasně ukázala, a je načase přejít k jiným metodám politické akce. To znamená, že volby lze ještě využít, ale pouze jako pretext, nic víc.“
Solověj v souvislosti se současným děním v ruské politice (značně zákulisním – pozn. red.) tvrdil, že se politicky aktivizuje bývalý ruský premiér a prezident Dmitrij Medveděv: „Jak on sám, tak okruh jeho lidí. Konkrétněji, pamatujete si jeho vyjádření o nutnosti (totiž vhodnosti) NZP? To je jedna část oživení… Na druhé straně se lidé blízcí jemu a jeho okruhu snaží vést konzultace s vedením, přesněji s establishmentem Demokratické strany v USA. Jednají (nebo přesněji chtějí jednat) o dvou okruzích otázek. První – sankce, pokud se Demokraté dostanou k moci, jak sankce minimalizovat. Druhá – jak budou Demokraté vnímat proces tranzitu, konkrétně možnost návratu Medveděva na první pozici v Ruské federaci.“
Politolog k tomu dodal, že návrat Medveděva není v praxi možný, protože nemá šanci vyhrát prezidentské volby ani v rámci dnes nastaveného systému. V současnosti je podle Solověje počet možných Putinových nástupců 10 – 12, Medveděv je jen jedním z nich.
Solověj dále řekl, že podle něj by se na jaře 2021 mohly konat předčasné parlamentní volby do Dumy a následně pak i volby prezidentské. „Vladimir Vladimirovič nemůže sedět ve funkci do roku 2024. Bude muset (ze zdravotních důvodů) odejít, i kdyby opravdu hodně chtěl (ve funkci pokračovat). (Ему придется уйти, если бы даже он очень хотел.) Jeho okolí to ví a ví to i on – bude muset odejít. Je nutné zabezpečit podmínky přechodu: jak zachovat putinský systém bez Putina. Odejde na post předsedy Státní rady, kde nejspíš bude moct/schopen nějakou dobu posedět, přesněji poležet. Takto vypadá situace. Osobní faktor nutí ruskou politiku rozvíjet se tímto směrem.“
Politolog pak tvrdil, že fakt, že Vladimir Putin při jednání s Alexandrem Lukašenkem vypadal „bodře“, souvisí s přípravou: „Předchází tomu dlouhá a speciální příprava. Ve všech oblastech, včetně medikamentózní. Když jste připraven, můžete vypadat nějakou dobu bodře. Pak už ne.“
Na otázku, zda Putin trpí, nebo ho napumpovali léky proti bolesti, Solověj odpověděl: „Je silný člověk, víte, že je člověkem vůle. Dovede kontrolovat své emoce.“
Valerij Solověj nijak konkrétně nesdělil, odkud tyto informace má, či zda se jedná o jeho osobní spekulace. Připomeňme, že o Putinově zdraví se v západních médiích spekulovalo už kolem roku 2014, v Rusku bylo jeho zdraví předmětem „drbů“ v roce 2012. Solověj patří ke kritikům současné vlády v Rusku. Letos na jaře například obvinil vládu, že zatajuje skutečné počty obětí nového koronaviru v Rusku. Krátce po posledním rozhovoru byl zadržen za účast na nepovolené demonstraci vyjadřující solidaritu s protesty v Chabarovsku a v Bělorusku. Krátce poté také oznámil svůj vstup do aktivní politiky s tím, že o osudu země se podle něj bude rozhodovat v následujícím roce a půl.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.