Tam, kde se střetávají zájmy korporací a novinářů, jde v některých případech o život.
Každý, kdo informuje o zhoršování životního prostředí, je na mnoha místech vystaven hrozbám, násilí a dokonce vraždám. Ohroženi jsou zejména domorodí pracovníci médií z postižené populace. Činy často zůstávají nepotrestány.
Reportér Shubham Mani Tripathi byl zastřelen v Indii v červnu 2020, protože informoval o nelegální těžbě písku. Joseph Oduha z Jižního Súdánu upozorňoval na škody na životním prostředí způsobené mezinárodními ropnými společnostmi. Po uvěznění a mučení uprchl ze země v roce 2019. Jak informovala Deutsche Welle v roce 2017, v blízkosti oblasti produkce ropy v Jižním Súdánu je pitná voda extrémně znečištěná. Německá nevládní organizace z toho viní malajskou společnost Petronas.
Podle Reportérů bez hranic (Reporters sans frontières – RSF) za posledních deset let zemřelo celkem 20 novinářů v souvislosti s podáváním zpráv o zhoršování životního prostředí.
V Evropě existuje zastrašování a šikana novinářů zabývajících se životním prostředím, například při podávání zpráv o Hambašském lese (těžbě uhlí by mělo ustoupit 5 vesnic) nebo o dopadech intenzivního zemědělství v Bretani – pláže jsou čím dál víc zamořeny zelenými řasami. Když hnijí, vytvářejí toxické plyny. Důvodem této invaze jsou dusičnany z hnojiv.
Více než 65 % útoků bylo napočítáno v Asii a Americe. „Dochází k nim hlavně všude tam, kde je potřeba těžit suroviny nebo využít půdu pro zemědělství, a kde jdou vlády na ruku zájmům průmyslu,“ uvedl Christoph Dreyer z organizace RSF.
Vzhledem k tomu, že domorodé komunity často žijí v dosud nevyužívaných oblastech surovin nebo nevykácených lesích, místní komunitní média jsou obvykle první a (často jediná), kdo hlásí protesty proti dolům nebo těžbě dřeva.
„Například v některých latinskoamerických zemích jsou velká tradiční média silně ovládána elitami ekonomické a politické moci. O kritických otázkách životního prostředí často neinformují, protože neodpovídají jejich zájmům. A pokud se komunitní média zabývají těmito tématy, jsou pod velkým tlakem,“ uvádí Dreyer.
Vraždy ekologů
Zpráva organizace na ochranu životního prostředí a lidských práv Global Witness ukazuje, o kolik se zvýšilo násilí proti ekologickým aktivistům. V roce 2019 bylo celosvětově zavražděno 212 ekologů, což je podle prohlášení společnosti Global Witness nejvyšší počet vražd, jaký kdy zaznamenala za jediný rok.
Šokující je, že k více než polovině všech hlášených vražd v loňském roce došlo pouze ve dvou zemích: Kolumbii (64) a na Filipínách (43). Celosvětově byl skutečný počet vražd pravděpodobně mnohem vyšší, protože případy nejsou často zdokumentovány.
